Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 12/2012

vyšlo v prosinci

Mníšek šedý a jeho mutace (1)

Mgr. et Ing. Paweł Pawłowski – Sokółka (PL)

Mníšek šedý nebo také papoušek mniší je velmi zvídavý a inteligentní pták. Díky tomu ho lze skvěle ochočit, dokonce naučit i mluvit. Přestože má dosti zvučný hlasový projev, můžeme se s ním stále častěji setkat v našich domácnostech a voliérách. A jelikož je mníšek jediným papouškem, který si staví originální hnízdo z tenkých větviček, pozorování jeho námluvního obřadu a hlavně procesu stavby hnízda poskytuje neskutečné dojmy.

Takové hnízdo může být velmi rozsáhlé, protože v přírodě tito papoušci hnízdí v kolonii. Několik, dokonce i více než deset párů staví jedno společné hnízdo. Každý pár má samozřejmě svůj vlastní vchod do hnízdní komory. Tito papoušci mají silný instinkt „pouta” k hnízdu. Často tráví celý život na jednom místě a přestavují a opravují své rodné hnízdo. Někteří chovatelé této vlastnosti mníšků využili a dovolují jim svobodně létat po okolí. Takových případů znám dost, a ne všechny měly šťastný konec. Ale pravdou zůstává, že tyto papoušky lze chovat na svobodě. Občas v takovém chovu dochází ke ztrátám, např. papoušek se vzdálil příliš daleko a nevrátil se nebo se stal potravou dravců...

Aymara šedoprsá – chov a odchov

Martin Beňačka – Bánovce nad Bebravou

Po aymarach šedoprsých som začal túžiť hneď, ako som ich videl asi pred piatimi rokmi na burze. Pamätám si, že okolo nich bol vtedy húf ľudí, čo vždy znamená, že tam je niečo zaujímavé, alebo sa tam niečo deje. Vtedy som ešte netušil, čo ich chov so sebou prináša, tak som zostal len pri obdivovaní. Postupne som sa snažil o nich niečo zistiť, lenže chovateľov týchto papagájov v tom čase bolo žalostne málo, o informáciách nehovoriac. Vo väčšine zdrojov boli zastarané informácie a aymary tam boli vykresľované ako problémový druh, čo po doterajších skúsenostiach musím vyvrátiť. Pravdaže, v tej dobe to tak  mohlo byť, nakoľko neboli do takej miery „domestikované“.

Nakoniec som sa k ich chovu odhodlal a pred dvoma rokmi som si zakúpil na burze v Belgicku jeden mladý pár a o niekoľko mesiacov druhý, vraj chovný pár z Nemecka. Zaujímavé bolo, že v Belgicku boli v každej 20. prenoske, v Nemecku už v menšom počte a cena v Belgicku bola v tej dobe oveľa priaznivejšia ako u nás...

Úspěšný odchov amazoňana nádherného

Zdeněk Jeřábek – Český Dub

Amazoňané nádherní patří k jednomu z menších druhů rodu Amazona. V přírodě amazoňané nádherní obývají jihovýchodní část Brazílie. Jejich výskyt je v přírodě ohrožen hlavně z důvodu úbytku přirozeného prostředí. Jsou chráněni mezinárodní úmluvou o zákazu obchodování a jsou zařazeni v CITES I. V evropských chovech jsou amazoňané nádherní zastoupeni je a daří se i jeho odchovy. Přesto počet chovaných a odchovávaných jedinců není nikterak velký.

I u nás se odchovy daří jen několika chovatelům. Pokud se podaří sestavit pár, který odchovává, většinou nebývá odchov mladých ptáků. „Pretreiové“, jak se amazoňanům nádherným mezi chovateli říká, jsou temperamentní ptáci. U mladších jedinců je pohlavní dimorfismus celkem znatelný. Samičky bývají oproti samcům méně červené na hlavě a v křídlech. Avšak starší samičky se „dobarví“, a pokud nemáte srovnání, není jednoduché s jistotou určit pohlaví. Samozřejmě, že v sestaveném páru je od sebe rozeznáte...

Amazoňan Kawallův

Paulo Martuscelli, Carlos Yamashita – Brazílie

Tento amazoňan byl původně označen v roce 1924 za poddruh amazoňana pomoučeného (Amazona farinosa rubricauda). Jedná se o jednoho z nejtajemnějších papoušků na světě, protože o něm máme jen velmi málo informací. Většina poznatků byla až do současnosti dostupná na základě pozorování několika exemplářů chovaných v zajetí. Také fylogenetické vztahy k ostatním druhům rodu Amazona zůstávají stále neznámé. Obecně se však předpokládá, že nejbližším příbuzným bude a. pomoučený. Poprvé byl amazoňan Kawallův spatřen badateli ve volné přírodě v roce 1902 a dále pak o 12 let později.  Až do této doby nebyla další pozorování zaznamenána.

Následující text popisuje tedy znovuobjevení tohoto druhu. Jedná se o region v povodí řeky Rio Tapajós. Biotop zde představuje nížinné a sezónně zaplavované pralesy. Ptáci byli snadno identifikovatelní vokalizací. Od stejně velkého a. pomoučeného tento druh rozeznáme díky šedému okruží oka a především bílým nažinám lemujícím zobák. Hlavními hrozbami pro tohoto ptáka je lov pro maso, pašeráci a samozřejmě devastace přirozeného habitatu...

Číslo 10/2017

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz