Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 12/2008

vyšlo v prosinci 2008

Rozela pestrá nádherná – královna mezi rozelami

Autor: Radek Blažej - Břeclav

Cílem mého příspěvku je seznámit chovatelskou veřejnost s poddruhem rozely pestré – rozelou pestrou nádhernou (Platycercus eximius cecilae). Německy se tento druh nazývá „Golden-mantel Rosella“ a od tohoto pojmenování vznikl český slangový výraz užívaný mezi chovateli „goldmantel“. Tento poddruh žijící na severovýchodě Nového Jižního Walesu a jihovýchodního Queeslandu se ve velmi malé míře v čisté formě zachoval u chovatelů v západní Evropě. Popis tohoto ptáka není náročný. Hlava a prsa temně červená, rovnoměrně oddělená od žluté barvy na prsou, jak říkáme, ,,musí to být zařezané“, spodní břicho světle zelené. Záda sytě žlutá až zlatožlutá, ve středu pera s malou černou skvrnou. V několika publikacích byl uváděn chybný popis, podle nějž by měly mít tyto rozely jen žlutá záda bez černých skvrn. Kostřec světle modrozelený, na ocase vrchní krycí pera modrozelená, spodní pera nebesky modrá. Nohy světle šedé, nikoli šedočerné, jak je tomu u běžně chovaných rozel. Celkový vzhled ptáka působí robustně, velikost nad 33 cm. Samice je zbarvena mdleji, je celkově menší a má typickou myšinu kolem oka.

Papoušek kapský & šedohlavý (2)

Autor: Dieter Hoppe & Peter Welcke – SRN

Přípravy k hnízdění začínají jeden až tři měsíce před snesením vajíček vzájemným čištěním, krmením a přípravami hnízdní dutiny a vletového otvoru. Dutiny, většinou druhotná hnízda, se nacházejí v kmeni nebo v hlavních větvích větších stromů. Jsou využívány i dutiny v odumřelých stromech. Hnízda, která byla zkoumána vědci, se nacházela ve výšce 5,7 až 11,6 m nad zemí, jejich hloubka (svislá, kosá nebo ve tvaru L) byla mezi 50 a 75 cm. Velikost vletového otvoru se pohybovala mezi 90 a 250 cm2 a činila ve středu 155 cm2. Hnízdní materiál nebyl zpravidla vnášen. V odstupu většinou dvou až tří dnů bylo sneseno maximálně 5 vajec, o které se starala samička. Interval snášení se může i protáhnout. Rowan podává informaci o jedné snůšce, při níž byla snesena během deseti dnů jen tři vejce. Z důvodu mimořádně obtížného pozorování začátku hnízdění a období líhnutí nemáme o času líhnutí žádné jisté informace, tato doba by se však neměla nijak výrazně odlišovat od 28 až 30 dnů. Během líhnutí vajec a v prvních týdnech po vylíhnutí mladých zajišťuje krmení pro samičku sameček a ta opouští hnízdní dutinu jen málokdy. Teprve když mláďata mohou regulovat svou tělesnou teplotu, jdou rodiče společně hledat potravu a jsou větší část dne nepřítomni. Během této doby se chovají mláďata v hnízdě tiše a jejich volání je slyšet teprve tehdy, když se jim rodiče při návratu do hnízda ohlásí již během letu nepřetržitým voláním.

Pár slov o etice chovu papoušků

Autor: Nancy Speed – USA

První problém, na který jsem při psaní tohoto článku narazila, byl jeho název. Nejdříve jsem přemýšlela o názvu „Etické zacházení s papouškem určeným k odchovu“. Po delší úvaze jsem došla k závěru, že mé představy o etickém zacházení s chovnými papoušky se mohou rozcházet s představami jiných chovatelů. Také jsem zjistila, že v určitých situacích existuje mnoho proměnných, které je nutno brát do úvahy, než zhodnotíme, kdy už by určité praktiky bylo možno pokládat za neetické. Nicméně je téměř nemožné hovořit o citovém obohacování bez toho, aniž bychom zmínili etické zacházení. Jednu věc prostě nelze oddělit od druhé. Životní styl papouška jakožto společníka a papouška určeného pro odchov se liší jako den a noc. Na druhou stranu je citové obohacení nesmírně důležité pro zdraví a pocit štěstí u každého papouška, ať už jde o společníka nebo chovného ptáka. Zajetí mění vrozené návyky každého papouška, nezáleží na tom, jestli byl odchycen v divoké přírodě nebo byl v zajetí už odchován. Stres bývá nejčastější příčinou úhynu u papoušků chovaných v zajetí, jelikož způsobuje množství nežádoucích psychologických a fyziologických změn. Takové změny v mnoha směrech ochromují imunitní systém, který pak není schopen bojovat s infekcí.

Předvánoční chovatelské zamyšlení

Autor: Magdaléna Závodská – KPEP

Před nějakou dobou jsem vybírala k nákupu mladé ary ararauny. Zjistila jsem si všemožné dostupné odchovy těchto nádherných papoušků v naší zemi a poté jednotlivé chovatele obtelefonovala, zjistila potřebné informace a některé z nich osobně navštívila. Výsledkem se kromě nákupu pěkného ary stal zajímavý nechtěný průzkum voliérových zařízení českých chovatelů velkých papoušků. Jednoznačně musím říci, že úroveň těchto ubikací je opravdu velmi kvalitní, někdy až luxusní. Je to pochopitelné, pokud si někdo pořizuje takto drahé ptáky, dá si záležet na ubytovacím zařízení. Rovněž krmení je na vysoké úrovni. Je to tak – ač docela malá zemička – jsme papouškářská velmoc, i když se o tom moc nemluví. Postupně se mi začala vkrádat taková myšlenka – vlastně bych všechny ty chovatele rozdělila do tří základních skupin.

Aktuality z Loro Parque

Autor: Dr. M. Reinschmidt - Loro Parque

Jak jsme vás již informovali minulý měsíc, v Loro Parque poprvé v historii vyrůstá mládě kakadua žlutouchého (Calypthorynchus funereus). Mláděti se v jeho sedmi týdnech vede velmi dobře. Mezitím jeho matka snesla další snůšku. Doposud ale nebyla příležitost vejce zkontrolovat, samička na nich neustále sedí, tudíž nevíme, jestli jsou vejce vůbec oplozena. V případě, že by byla oplozena a vyklubala se ptáčata, pár by měl dostat příležitost sám mláďata vychovat. Poté, co se nám předloni podařilo odchovat mládě aratingy skvrnitého spp. minor, si loni chovný pár dopřál pauzu. Letos je to tedy o mnoho lepší, ze snůšky se vylíhla tři mláďata, o která se nyní jejich rodiče vzorně starají. Již 22 let trvá úzká spolupráce mezi Loro Parque a prof. Dr. E. Kaletou z Justus-Liebig University v Giessenu. Každý rok stráví pod jeho dohledem skupina studentů veterinární medicíny dva týdny na Tenerife, aby v Loro Parque hlouběji nahlédli do tajů správy zařízení, chovu a lékařské péče o papoušky a jiné živočichy, chované v zoologických zahradách.

Na návštěvě u chovatele – Richard Kunst, Červený Kostelec

Autor: Mgr. J. Sojka, R. Kunst - Červený Kostelec

Základem krmení kakaduů v mém chovu je směs máčených nebo klíčených zrnin se směsí složené z ovoce, zeleniny, vařené rýže a vařených luštěnin. Směs zrní určenou k máčení, příp. klíčení, si připravuji z 1 dílu nakličovací směsi Deli Nature č.33 a stejného množství směsi, kterou si míchám z jednotlivých zrnin – kardi, oves, pšenice, semenec, ostropestřec, kukuřice, bílá a žíhaná slunečnice, pohanka. Zrniny máčím 24 hodin ve vodě, pak je předkládám ke krmení nebo část nechám dalších 24 hodin klíčit. Zrniny v průběhu máčení několikrát proplachuji a měním vodu, před krmením proplachuji teplou vodou a nechám řádně okapat. Směs těchto máčených nebo klíčených zrnin tvoří asi polovinu denní krmné dávky, druhou polovinu tvoří směs, která se skládá z různých druhů ovoce a zeleniny (jablka, hrušky, pomeranče, švestky, hrozno, jahody, třešně, mrkev, celer, salátové okurky, papriky, červená řepa, čínské zelí a další druhy ovoce a zeleniny). Vše nakrájím na menší kousky (asi 1 cm velké), smíchám s krátce povařenou rýží a se směsí vařených luštěnin. Tuto směs ovoce, zeleniny, rýže a luštěnin zasypu suchou vaječnou směsí a v období od jara do podzimu doplním ještě zeleným (ptačinec, pampeliška, sedmikráska, jitrocel, řebříček…), příp. ještě plody jeřabin, aronií, hlohu, šípku (tyto plody také na zimu zamrazuji).Vše promíchám a takto připravenou směs podávám ke krmení.

Okénko z cest: Baringo – ptačí ráj

Autor: MVDr. Lubomír Palkovič – České Budějovice

Na dně Východoafrického příkopu (Great Rift Valley) leží na území Keni dvě velká sladkovodní jezera - Naivasha a Baringo. Spolu s několika malými jezery a okolními horkými prameny připomínají při pohledu z letadla náhrdelník z perel. Pro milovníka ptáků jsou však tato dvě jezera perlami skutečnými. Letos v létě jsem se dozvěděl, že právě tato dvě místa jsou na seznamu naší cesty západní Keňou. Navštívit území, kde se odehrál příběh lvice Elsy, a lokalitu, která drží světový rekord v počtu ptačích druhů určených během 24 hodin, byl jeden velký sen. O několik týdnů později mě ze sna probudil křik lidí a podivný svíravý pocit v žaludku. Byla přesně půlnoc a naše letadlo se při přeletu z Ugandy do Keni nad Viktoriiným jezerem zmítalo v obrovských turbulencích. V tu chvíli mě napadla jediná myšlenka: „Proboha, teď ne! Když tak až poletíme zpátky“. Jezero Naivasha (en-aiposha = jezero) leží 118 km severozápadně od Nairobi. Nachází se v nadmořské výšce 1890 m a jeho plocha se mění. Zatímco v deštivých letech má jezero rozlohu 250 km², v suchých obdobích jen 150 km². Nad jezerem, které je hluboké až 15 m, neustále vane svěží vánek. Jeho stálezelené břehy jsou odedávna domovem širokého spektra savců a stovek druhů ptáků. Žije zde jedna z největších kolonií hrochů a orlů jasnohlasých.

Odchov kruhooček žlutobřichých

Autor: Petr Malinský – Křižanov

Tento mladý druh kruhooček se vyskytuje v australsko - oceánské oblasti (Austrálie, Nový Zéland, Nová Guinea a okolní ostrovy, viz. Goslerův atlas ptáků světa). Jsou to ptáčci podobní našim budníčkům. Získal jsem je do chovu v roce 2006. V letošním roce (začátkem května) jsem vypustil jednoho samce a dvě samičky do voliéry 4 x 1 x 1,7 m (výška), která je během jara a léta zarostlá keři pámelníku, pelyňku a doplněná bidélky a borovými větvemi. Společně s nimi se zde zabydleli snovači ohniví (2,1) a pár zlatoprsek malých. Pohlavní dimorfismus není u kruhooček žlutobřichých výrazný. Sameček má žlutou barvu na prsou více rozšířenou, samička spíše žlutozelenou a rozsah šedé po těle je u ní větší. To ale platí u starších ptáků. V červnu jsem z voliéry odchytil zlatoprsky a zároveň objevil nepříliš pevné hnízdo kruhooček ze sisálu a kokosového vlákna. V něm leželo bílé vajíčko se slabým modrozeleným nádechem. Bohužel příští den samec snovače ohnivého sháněl materiál na hnízdo, začal rozebírat hnízdo kruhooček a vajíčko spadlo na zem. Dva měsíce k dalšímu pokusu o hnízdění nedošlo.

Odchov pod náhradnými rodičmi

Autor: Marek Buranský – Nové Zámky

Chcem sa v tomto článku venovať odchovu vtákov pod náhradnými rodičmi- teda pestúnmi v širšom slova zmysle. Keďže som chovateľ amadín Gouldovej, zameriam sa najmä na tento druh, i keď niektoré tvrdenia sú platné pre všetky druhy vtákov alebo zvierat všeobecne. V poslednom čase sa často stretávam s tvrdením v inzerátoch, ako i pri osobných stretnutiach s chovateľmi, že odchov pod pestúnkami japonskými je zlý a nemal by sa robiť. Súhlasím!!! Ale! Vždy je totižto platné nejaké ale, veď univerzálne pravidlo je ťažko akceptovateľné pri výskyte všetkých možných nepredvídateľných okolností. K napísaniu tohto článku ma inšpiroval tiež e-mail jedného môjho dobrého priateľa. Okrem osobných tém sme si písali aj o chove a v jeho e-maily bolo uvedené: „...mám už niekoľko vyletených a osamostatnených mláďat, všetko odchov pod vlastnými rodičmi. Mohlo by ich byť i viac, ale niektoré páry pripravujem na výstavu a tak som s nimi chovnú sezónu nezačal. Ani by mi tak nešlo o počet mláďat, o ktoré som tým prišiel, ale skôr o množstvo párov v aktívnej chovnej sezóne. Takže mi hniezdi menej párov a ak sa vyskytne problém, že niektorý pár nezasadne, tak nemám pod čo podložiť vajíčka, alebo vyliahnuté mláďatá ktoré rodičia nekŕmia, či vyhadzujú z búdky.

Výzkum amady Gouldové a nadace na její záchranu

Autor: Marcus Pollard – Austrálie

Pokud jste si přečetli úvodní článek „Záchrana populace amady Gouldové“, který zveřejnila nadace vynikající AWC Morningtonské přírodní rezervace, jste patrně zvědavi, jak rozvíjet práci v často zmiňovaném centru výzkumu amady Gouldové v NSW. Následující řádky tedy patří právě vám. Nestled leží v nádherných horách Cooranbong v Novém Jižním Walesu, kde volání medosavky novozélandské (Anthornis melanura) ohraničuje domov zakladatele nadace na záchranu amady Gouldové a jejich milovníka Mike Fiedlera. Od té doby, co před cca šesti lety začali Austrálii nazývat svým domovem Mike a Elizabeth Fiedlerovi, postavili množství voliér a ptačích místností doposud v Austrálii nevídaných. Mohl to být osud – Mike se setkal s prezidentem australské asociace chovatelů pěnkav (Finch Society of Australia) Dougem Hillem a s Dr. Sarah Pryke z Univerzity v Novém Jižním Walesu (UNSW). Toto setkání spřízněných duší považuje Mike za vybudování základu programu na záchranu amady Gouldové a Sářin univerzitní výzkum amady Gouldové probíhá na jeho pozemcích.

Holub písmenkový

Autor: Tomasz Doroń – Lubelszczyzna

Holub písmenkový je společenský pták. Nejčastěji jej můžeme pozorovat v párech anebo v nevelkých hejnech. V prvních letech kolonizace australského kontinentu Evropany (na přelomu XVIII. a XIX. st..) byla známa pozorování velmi velkých hejn těchto holubů. V některých částech Queenslandu lze stále vidět hejna s 30 – 40 jedinci. Holub písmenkový větší část času tráví na zemi. Svým nenápadným zbarvením, rychlým během, nechutí létat připomíná naše koroptve a křepelky. Umí velmi rychle zmizet ze zorného pole pozorovatele. Nemá však strach z člověka a lze ho často pozorovat zblízka. Když je vystrašený, odbíhá anebo se přikrčuje k zemi, doufaje v to, že ho zbarvení uchrání před zrakem dravce. Při běhu má vzpřímenou postavu. Vzlétá náhle a s hlasitým třepetáním křídel (podobně jako naše koroptve). Neletí daleko. Nejčastěji usedá na větvi nejblíže rostoucího stromu. Během letu jsou prudké pohyby křídel přerušovány delšími úseky pasivního letu, kdy pták plachtí na křídlech spuštěných dolů. V zajetí byli tito ptáci pozorováni, jak jsou na zemi namačkáni blízko sebe a hlavy mají otočené vně. Je to pravděpodobně vrozené obranné chování proti dravcům. Na zemi ptáci nacházejí potravu. Jsou to různá semena travin a bylin. Malou část stravy tvoří hmyz. Na základě výzkumu volete mrtvých ptáků je znám jejich přesný jídelníček. Semena trav (hlavně prosa – Panicum seminudum i druhu Setaria) činily 23 % obsahu analyzovaných volat.

Veterinární poradna: Kvalitní klec – základ zdraví papouška

Autor: Ing. Jana Špačková – Brno

Klece, jejich bezpečnost a zdravotní nezávadnost je nedílnou součástí zdravého vývoje Vašeho papouška. Je to prevence, která Vám v budoucnu ušetří možné trápení s nemocným papouškem. Koupě klece je dlouhodobá investice, kupujete si ji na mnoho let a proto jí věnujte patřičnou pozornost. Nekupujte jen podle ceny. Co je levné, nemůže být bezpečné a kvalitní. Pravdou však je, že se bohužel i v České republice prodávají asijské klece za vysoké ceny, jejichž bezpečnost, nezávadnost a kvalita je otázkou. Připomeňme si nedávné aféry s dětským mlékem, hračkami pro děti a taktéž aféry související s klecemi vyrobenými mimo EU, ve kterých papoušci vážně onemocněli, někteří bohužel zemřeli na následky otravy zinkem či olovem z těchto klecí. Je potřeba si uvědomit, že papoušek je živý tvor a Váš společník na desítky let. Je to pro Vás stálý člen rodiny, který je odkázán pouze na Vás a na to, jakou klec mu pořídíte. Věnujte proto patřičnou pozornost koupi vhodné klece.

Číslo 06/2017

vyšlo v červnu

Videoreportáže »

Aktuality

18.12.2016

KNIŽNÍ NOVINKA

Průvodce chovem papoušků - kniha

23.11.2016

Dárkový certifikát

Dárkový certifikát

23.11.2016

Průvodce umělým odchovem ptáků

GouldianFinches.eu ARARAUNA.cz