Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 06/2012

vyšlo v červnu 2012

Agapornis Fischerův a jeho chov

Mgr. Karel Novák – Poděbrady

Je to jeden z nejoblíbenějších a také nejkrásnějších agapornisů. Na burzách a mezi chovateli se mu neřekne jinak než „Fišerák“. Pro své barevné variace a poměrně nenáročný chov se stal oblíbeným a často chovaným druhem.

Ovšem dnes již není až tak běžný, jako býval, a pokud se soustředíme na přírodní jedince, je situace doslova kritická. Hovořím nyní o chovech v České republice. Nástup mutací zhruba od roku 1960 znamenal pro přírodní populaci problém, o kterém se tehdy nevědělo. Přírodní agapornis Fischerův byl běžný hlavně v 80. a 90. letech a všichni doslova prahli po nových mutacích. A proto se jich chovatelé zbavovali a kupovali mutační jedince. Zapomnělo se, že pro chov a vývoj barevných mutací je přírodní jedinec nenahraditelný...

Pár slov o agapornisech hnědohlavých

Miroslav Heinz – Plzeň

Samci i samice jsou zbarveni v podstatě stejně. Základní zbarvení je zelené, hlava je tmavě hnědá, široký pruh na čele je červenohnědý, šíje/týl a krk jsou žlutohnědé. Pod hrdlem a horní část břicha mají oranžovočervené, zbytek spodní strany je nažloutle zelený. Zobák je zbarven červeně. Oči jsou lemovány bílým okružím. Samice jsou stejně jako u všech agapornisů s bílým okružím větší a také těžší a zbarvení jejich hlav je, na rozdíl od samců, hnědočerné. Mláďata mají černočervený zobák. Veškeré zbarvení je u nich mdlejší než u dospělých.

Agapornisové hnědohlaví byli dříve často kříženi s agapor. škraboškovými (Agapornis personatus). Čistý druh agapornise hnědohlavého nesmí mít modře zbarvený kostřec, hlava nikdy nesmí být černá a hrudník nesmí být zbarven žlutě...

Zkušenosti s chovem kakadua růžového

Jaroslava & Jan Procházkovi – Karlovy Vary

Svůj první pár jsme umístili do celoroční voliéry, v níž jsme před tím chovali papoušky královské. Voliéra měla rozměry 2 x 2,5 x 1,5 m (délka, výška, šířka) vnitřní ubikace a venkovní výlet 4 x 2,2 x 1,5 m (délka, výška, šířka). Po čase nám nastala drobná potíž, když náš „špatně létající“ sameček Kokin létal po zahradě, neboť pletivo, které stačilo pro papoušky královské, zcela jasně nebylo dostačující pro kakadu růžové. Samička nám naštěstí nestačila ulétnout, a tak bylo jenom otázkou času, kdy se náš zamilovaný sameček vrátí zpět ke své partnerce. Po této zkušenosti jsme přepletli všechny naše voliéry pletivem o síle drátu 2,5 mm a již se tento problém neopakoval. Dno venkovní voliéry bylo travnaté, což kakaduům vyhovovalo, neboť velmi rádi v něm dolovali nejrůznější tunely, vybírali kořínky, zkrátka tráva každoročně velmi rychle zmizela. Přes zimní období voliéry trochu temperujeme, takže i při největších mrazech jsme schopni udržet v nich teplotu okolo 0 °C, což je pro tento druh dostačující.

Pro chovatele, kteří nemají mnoho prostoru a chtějí chovat „jen“ jeden krásný pár papoušků, jsou „růžáci“ tou nejlepší volbou. Svým hlasovým projevem „nedráždí“ sousedy, tudíž nepředstavují žádný problém...

Rozela Pennantova (3) – recesivní mutace II.

Mgr. Robert P. Sobecki – Budzów (PL)

Žlutá mutace se v Evropě objevila v 70. letech. V odborné literatuře je zmíněn holandský chovatel p. Verheijen, který odchoval žluté ptáky, leč byli příliš choulostiví, a zaznamenával hodně úhynů. V Německu byla tato mutace chována od roku 1979 u Güntera Kosche z Radicke.

Stávající populace žlutých „penantů“ patří do skupiny vitálních a exteriérově bezproblémových mutací. Žlutá mutace se vyznačuje značnou redukcí tmavého barviva eumelaninu. Proto zůstává bledě modrá barva a bledě šedé znaky na letkách a rejdovacích pérech. V podstatě zůstávají jen dvě psittacinová barviva – žluté a červené. Žlutá barva je variabilní dle jedince a spíše ji lze vymezit jako žlutozelenou, zeleně citrónovou nebo „špinavě“ žlutou.  Výskyt červené barvy je nepravidelný v různém rozsahu na různých místech těla. Největší koncentrace červené je na hrudi, břichu a hlavě...

Na návštěvě u chovatele – Jiří Vojtěch, Číbuz

Mgr. Jan Sojka – Horka nad Moravou

S Jirkou Vojtěchem se znám docela dlouho, je to pravidelný návštěvník všech chovatelských akcí, které se v našem regionu pořádají. Na loňském setkání chovatelů papoušků v Jirnách prezentoval své výrobky – proletovací okna do voliér a krmný systém. Obojí mě zaujalo a myslím, že nejsem sám, a tak jsem se s Jirkou domluvil, že se někdy přijedu podívat, jak fungují v praxi. Uběhl více než rok a já jsem měl náhodou cestu do Hradce Králové… Trvalo to sice trochu déle, než jsem předpokládal, ale nakonec jsem slib splnil a návštěvy nelitoval.

Jirka bydlí v zemědělské usedlosti kousek za Hradcem Králové ve vesnici s exotickým názvem Číbuz. Nejprve je třeba říci, že se Jirka specializuje na chov australských papoušků, zejména jejich mutací. Jeho chovatelské zařízení se skládá ze dvou částí...

Okénko z cest – Ptačí kolekce ZOO Tallin

Ing. Vít Vojtíšek – Beroun

Tallina Loomaaed je jediná ZOO v Estonsku. Na počátku její historie byla samička rysa jménem Illu. Tu získal estonský střelecký tým po vítězství ve světovém šampionátu v roce 1937. Stala se prvním zvířetem této zahrady a dodnes je v jejím znaku rysí portrét.  Datem oficialního založení ZOO je 25. srpen 1939. Původně se nacházela (tak trochu provizorně) v parku Kadriorg na východní straně nedaleko od centra města. Po dlouhých a složitých peripetiích byla v roce 1983 znovuotevřena v nové lokalitě Veskimetsa, tentokráte trochu vzdálenější od centra (západním směrem). Tento prostor o rozloze 87 ha využívala dříve armáda. V současné době se zde chová 578 druhů zvířat v počtu 7865 jedinců. Podle statistických údajů k počátku roku 2011 je druhové zastoupení následující: 94 savci, 47 plazi, 17 obojživelníci, 133 ryby, 167 bezobratlí a 120 druhů ptáků v počtu cca 600 jedinců. Ptáci jsou v kolekci tedy zastoupeni 21%.

Návštěvnost přesahuje o něco málo 300 tisíc. Zahrada koordinuje EEP norka evropského. Po její návštěvě je hlavním dojmem rozdílnost dvou zcela odlišných tváří, které příchozím nabízí...

Úvod do genetiky (1)

Marek Buranský – Nové Zámky

Po dlhšej úvahe som sa rozhodol, že popíšem základy dedičností, keďže Novú Exotu čítajú chovatelia rôznych druhov vtákov. Nebudem sa vo výklade zaoberať ani jedným konkrétnym druhom. Ukážem len na teoretických príkladoch, ako funguje dedičnosť znakov. A to dedičnosť recesívna, dominantná, neúplne dominantná, ako i všetky tieto dedičnosti v prípade ich viazanosti na pohlavie. V tomto čísle bude širšie vysvetlenie pojmov a v každom nasledujúcom potom jednotlivé typy dedičností. Používam len dve farby, a to červenú a žltú, v príkladoch im vždy popíšem vlastnosti, s ktorými vstupujú do genetických väzieb.

Verím, že teoretické poznatky z genetiky, ako i praktické skúsenosti, ktoré vám tu predkladám, vám pomôžu v rozvíjaní vašich chovov k spokojnosti vašich zverencov, vás, ako aj prípadných záujemcov o kúpu vašich odchovov...

Červené oči u kanárů

Lubomír Veselý – Olomouc

V praxi se chovatelé kanárů občas setkávají s tím, že v hnízdě se objeví mláďata, která mají červené oči. Pro mnohého chovatele barevných kanárů toto zjištění bývá mnohdy velkým překvapením nebo přinejmenším neznámou s otázkou, kde se to tu vzalo. Červené oči u mladých barevných kanárů nebo lépe řečeno u kanárů obecně lze v zásadě rozdělit na dva odstíny červené barvy.

První případ je ten, kdy odstín v tmavém tónu červené barvy ve starším věku téměř zmizí a je viditelný pouze pod určitým úhlem dopadu světelného paprsku. Naproti tomu světlejší tón červené barvy někdy uváděn jako rubínové oko je neměnné a zůstává tedy po celý kanáří život téměř stejně viditelný jako při vylíhnutí...

Aká matka, taká Katka?

Mgr. Michal Vojník – Michalovce

Chovateľská sezóna u chovateľov farebných kanárikov beží v plnom prúde. Niektorí chovatelia ju rozbehli ešte v decembri a iní začali s príchodom jarí. Čo je v danom prípade správnejšie, nechám posúdiť na jednotlivých chovateľov, lebo každý si načasuje chovateľskú sezónu tak, ako mu to vyhovuje.

V minulosti som sa prikláňal i ja ku skoršiemu začiatku chovnej sezóny a to z dôvodu, že naše výstavy sa uskutočňovali v skorších termínoch a nie vždy do stanoveného termínu kanáriky boli preperené. Zvlášť nie lipochrómové červené, ktoré nemali preperené oblasti okolo očí, hlavy a zobáku a miestami i na chrbte, čo bolo na prvý pohľad viditeľné, hlavne u vtákov z druhého a prípadne tretieho hniezdenia...

Tygříček tečkovaný

Petr Malinský – Křižanov

Dlouhá léta (asi 12 a více let) se v našich chovech téměř nevyskytoval. Situace se změnila začátkem roku 2009, kdy se najednou tygříčci objevili – byli dovezeni jednou naší dovozní firmou ve větším množství – řádově stovky kusů. Jednalo se převážně o mláďata. Po několika měsících zůstalo v prodeji podstatně více samců, ale potom se objevila další zásilka. V roce 2010 bylo nabízeno tygříčků méně, ale občas se objevily i kroužkované odchovy našich a slovenských chovatelů. V současné době jsou odchovy nabízeny za rozumné ceny. Ale vzhledem k tomu, kolik se těchto ptáčků dovezlo, by odchovů mohlo být více. 

Já jsem na jaře 2009 koupil čtyři mláďata a kupodivu jsem po čase zjistil, že mám čtyři samičky. I když jsou tito ptáčci v prostém šatě, lze u dospělých zjistit pohlaví podle zbarvení kostřece...

Tangara puntaarenská

MVDr. Lubomír Palkovič – České Budějovice

Tangara puntaarenská (Cherrie, 1891, PozoAzul, Kostarika) patří mezi nejkrásněji zbarvené tangary. Žije v jihozápadní Kostarice v blízkosti pobřeží Tichého oceánu. Donedávna byla považována za poddruh tangary zpěvné – Ramphoceluspasserinii, která se vyskytuje ve východní části Kostariky a Panamy v blízkosti Karibského moře. Teprve na základě analýz DNA byly tyto dvě od sebe téměř nerozeznatelné tangary zařazeny jako samostatné druhy.

Tangary puntaarenské žijí v křovinatých vlhkých oblastech poblíž pobřeží oceánu a na okrajích pralesů. Objevují se často i na pastvinách a polích a navštěvují zahrady a křoviny okolo domů a usedlostí. Většinou jsou pozorovány v nížinách, někdy až do výšky 1200 metrů...

Veterinární poradna: Aspergilová sinusitida (zánět dutin) u korely

MVDr. Jana Jirsová – Zábřeh n. Moravě

Aspergillus sp. je běžně se vyskytující půdní saprofyt, který může u ptáků způsobit závažná onemocnění. Je to oportunní patogen, což znamená, že aspergilóza většinou není původním problémem, ale doprovází jiné infekce nebo oslabení imunitního systému. Často je původním problémem nekvalitní strava a nevhodné podmínky chovu.

Mnoho chovaných ptáků je krmeno téměř výhradně semeny. Bohužel tato dieta obsahuje jen velmi malé a často nedostatečné množství vitamínů (hlavně vitamínu A) a minerálů. Nedostatek vitamínu A se pak projeví na změnách výstelky (speciální vrstva buněk) dýchacích cest, čímž se naruší jejich funkce a vlastnosti. Takto oslabené dýchací cesty se mohou stát živnou půdou pro infekci aspergilovou plísní...

Číslo 07/2017

vyšlo v červenci

Videoreportáže »

Aktuality

18.12.2016

KNIŽNÍ NOVINKA

Průvodce chovem papoušků - kniha

23.11.2016

Dárkový certifikát

Dárkový certifikát

23.11.2016

Průvodce umělým odchovem ptáků

GouldianFinches.eu ARARAUNA.cz