Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 05/2011

vyšlo v květnu 2011

Korela a její chov

RNDr. Martin Smrček – Praha

Korela chocholatá je jedním z nejběžnějších papoušků v našich domácnostech. Pro mnohé začínající chovatele není dost atraktivní, něco jako větší andulka, ale to je omyl. Korela je totiž také ptákem, kterému se věnují špičkoví chovatelé, šlechtí stále nové mutace a účastní se se svými odchovy speciálních výstav, evropských a světových šampionátů a sbírají zde diplomy, medaile a poháry podobně jako chovatelé psů koček. Jde jen o to, zda si milovník ptáků pořídí korelu jako domácího společníka nebo zda se do chovu pustí na nejvyšší odborné úrovni. V obou případech se ale bude moci spolehnout na jedno: korela je velmi příjemným papouškem, který mu bude dělat radost.

Korela chocholatá je papoušek velký asi 32 cm. Pokud bychom se s ní setkali ve vnitrozemí Austrálie, kde je opravdu běžná, uvidíme typické přírodní zbarvení. Korely budou celkově šedé, naspodu bledší, čelo, chocholka, temeno, líce a hrdlo mají jasně žluté...

Chov papoušků Poicephalus (2)

Zdeněk Schiffmann – Benešov

Krmení zrninami ve svém chovu jsem popsal již v předchozím dílu svého povídání o papoušcích rodu Poicephalus. V této části se zaměřím na zbylé kategorie krmiva, jež ve svém chovu používám, s tím, že nakousnu i problematiku používání homeopatik a alternativní medicíny (samozřejmě ve svém chovu). Ne každý chovatel bude s mými postupy souhlasit, ale jde o mé zkušenosti, které jsem získal za posledních dvacet let.

Vaječná míchanice -
každý má určitě svůj zaručený recept, ale věřím, že hlavně pro začínající chovatele bude můj text přínosem. Jak jsem již uvedl v jiném pojednání, vejce vařím jednu hodinu, jelikož pouze tak je zaručeno, že se zničí všechny choroboplodné zárodky. Toto praktikuji už alespoň třicet let, kdy jsem se od jednoho staršího chovatele dověděl podstatu uvedeného způsobu vaření...

Mníšek šedý

Donald Brightsmith – USA

Schopnost přežít teploty -27 °C... schopnost vybudovat hnízda z větviček o hmotnosti až 1200 kg… schopnost přežít intenzivní vládní kampaně za jeho vymýcení… a jistě i schopnost slétnout z vysokých budov bez jediného mávnutí křídel. Jde tu samozřejmě o slavného mníška šedého (dříve též papoušek mniší). Mým cílem dnes ale není udílet informace o jeho chovu nebo osobnosti, ale ukázat vám tohoto papouška z úplně jiné stránky: z té „divoké“.

Tento článek je založen na informacích z knihy Mníšci šedí Severní Ameriky, napsané Markem Spreyerem a Enriquem Butcherem. Mark má zkušenosti se zavlečenými populacemi v USA a Dr. Butcher je Argentinec, který věnoval mnoho let studiu těchto ptáků v jejich přirozeném prostředí. Tým odvedl vynikající práci týkající se toho, co je o populacích mníšků šedých v divočině známo. Tak se tedy přidejte ke mně a objevujme spolu často až překvapující život tohoto velmi populárního druhu...

Na návšteve u chovateľa – Milan Vávra, Moravský Sv. Ján

Marek Buranský – Nové Zámky

Spolu s priateľom Sojkom sme sa vybrali v stredu  30.3. 2011, počas pekného jarného slnečného dňa, na návštevu na Záhorie. Chovateľa, ktorého sme navštívili, mnohým nemusím  zvlášť predstavovať. Je to dlhoročný predseda Ústrednej exotárskej komisie pri SZCH. Známy však nie je len ako funkcionár zväzu, ale i úspešný chovateľ amazoňanov. K jeho aktivitám patrí tiež účasť na chovateľských seminároch, prednášal na seminári v Kálnici pri Novom Meste nad Váhom, ako i na EXOTE Olomouc. V neposlednom rade je nutné spomenúť jeho osobnú angažovanosť pri otvorení už zabehnutých a úspešných stretnutí chovateľov – burza na Agrokomplexe v Nitre od jesene minulého roku.

Po príchode na miesto nás privítal domáci pán osobne. Zaviedol nás na dvor, ktorému dominoval trs asi 4 metrových bambusov, ako aj iné rastliny. Hneď za domom je príjemné posedenie v tieni altánku, kde sme strávili cca 3 hodiny rozhovorom o chove exotických vtákov, a tiež o aktuálnych témach dotýkajúcich sa chovateľstva a špeciálne zákona CITES...

Kaleidoskop informací: VIP setkání chovatelů papoušků Jirny 2011

Miroslava Šamalová - Lomnice nad Lužnicí

Pro pravidelné čtenáře tohoto časopisu jistě nebude žádným překvapením, že i letos se konalo tradiční setkání chovatelů papoušků v Jirnech u Prahy. Tentokrát se jednalo již o VI. ročník této mimořádné akce.

Letošní setkání připadlo na sobotu 19. března. Pořadatelé zřejmě uzavřeli tajnou dohodu s tím „pánem nahoře na nebesích“, protože právě v den, kdy se setkání konalo, se udělalo překrásné slunečné jarní počasí, což jen dokreslovalo příjemný zážitek z celé akce.

Oficiální začátek byl ohlášen na 13. hodinu, účastníci se přesto sjížděli už několik hodin předem. Za prvé, čistě z praktického hlediska – přihlásili se totiž chovatelé skutečně ze všech koutů Čech i Slovenska. A za druhé – jak známo, člověk je tvor společenský. A což teprve chovatelé papoušků! Co může být příjemnějšího, než se po dlouhé době zase setkat s celou řadou známých a kamarádů, probrat chovatelské úspěchy a neúspěchy, zjistit, co má který kolega nového v chovu...

Okénko z cest: Kostarika 2011 (1)

Ing. Josef Nožička – Uherské Hradiště

Atrakcí číslo jedna pro milovníky zvířat jsou ptáci. Na tak malém kousku země bylo objeveno nejvíce ptačích druhů na světě, z toho 630 jsou stálí nestěhovaví ptáci. Létá zde 52 druhů kolibříků, kteří šokují návštěvníky svými barevnými kombinacemi, od tyrkysově modré po růžovou, žlutou, zelenou a červenou. V korunách stromů se pohybuje 17 druhů papoušků, od malých tiriků až po obrovské ary, jimž se zde přezdívá „létající duhy“. Na světě žije celkem 42 druhů tukanů a z toho šest má svůj domov v Kostarice. Tyto nádherné ptáky s obrovskými zobáky můžeme spatřit po celé zemi. Třeba nádherných tangar bylo zaznamenáno 41druhů, trogonů 10 druhů... A tak bych mohl pokračovat dál a dál.

Další velkou skupinou jsou savci, kterých tu žije asi 200 druhů. Kočky jsou zastoupeny jaguáry, oceloty a pumami. Skoro všude můžete spatřit různé druhy opic, dva druhy mývalů nebo lenochody. Nachází se tu 40 druhů krys a myší. Najdete i tapíry, mravenečníky, pásovce, kuny, pekari, různé druhy srnek, antilop a divokých prasat...

Tipy pro chovatele: Senegalské proso – zkušenosti s pěstováním (2)

Mgr. Miloš Kaplan – Veliny

Článek s tímto názvem vyšel před dvěma lety a vzbudil velký ohlas mezi chovateli. Pojednával o mých dlouholetých zkušenostech s pěstováním senegalského prosa. Zasílali jste do redakce i mně mnoho dotazů, na které jsme se vám snažili odpovídat. Rozhodl jsem se po dohodě s panem Sojkou, že napíšu ještě jeden článek, který umístíme do dubnového čísla, aby spousta z vás mohla zkusit vysít své senegalské proso již letos.

Shrnutí základních parametrů pro pěstování. Výsev podle lokality polovina dubna až polovina května tak, aby nehrozily mrazíky v době vzcházení rostlinek. Vzdálenost řádků od sebe 25 cm a jednotlivých semínek 4 cm. Snažíme se sít do hloubky tak 2 až 3 cm. Doporučuji si předem nějakým kolíčkem vytvořit řádek, pak normálně zahrnout, jako když sejeme mrkev. Doba klíčivosti asi 2 až 3 týdny, u hustšího výsevu nutno jednotit...

Ohrožení ptáci světa (7) – návrat domů

Ladislav Žoha – KPEP

Poslední díl našeho seriálu jsem nazval Návrat domů. Po všech těch exotických nádherných druzích bych rád ukončil naši pouť v srdci Evropy, v naší republice. Vždyť i u nás najdeme řadu ohrožených druhů, kterým můžeme pomoci nejen jejich chovem v lidské péči, ale především tím, že přestaneme strkat hlavu do písku pokaždé, když opouštíme svůj kousek zahrady či domu, budeme se koukat kolem sebe a snažit se každý v mezích svých možností něco udělat pro naše české druhy ptáků.

V jednom z prvních dílů jsem vysvětloval, že dnešní snahy o záchranu druhů se dělí jednak na záchranné chovy kdekoliv na planetě, jednak na ochranu prostředí a zvířat v jejich původní domovině. Každý dnes může například odevzdat svůj starý mobilní telefon v zoo a tímto aktem pomoci k ochraně goril kdesi v Africe. Super akce, ale zároveň každý může ještě jednodušeji pomoci přímo tam, kde bydlí, u vás ve městě či na vesnici...

Čížek ohnivý a jeho chov (4) a také o tom, proč je „ohniváků“ málo

Josef Damašek – Chomutov

Musím přiznat, upřímná přízeň těší, vytrvalost je krásná vlastnost, ale s inspirací a nápady to bude možná kapánek horší. Naštěstí jsem četl, že nejlepší je prý začít a pak se ukáže.

Tak tedy: čížek ohnivý a jeho chov po čtvrté a nejen o tom, proč je jich málo, ale především o tom, jací jsou, co od chovatele vyžadují a jaké potěšení a zklamání jejich chov chovateli přináší. Některé moje zkušenosti a úvahy na toto téma jsem sice již publikoval v Nové EXOTĚ č. 4/2006, 4/2007 a 5/2009, ale ono u nich, tedy u těch čížků ohnivých, o překvapení opravdu nikdy není nouze. A věřte, nevěřte, neřestí mají „ohniváci“ nepřeberné množství, tak proč se o ně nepodělit, když pomalu není dne, aby se někdo nedotazoval a nesvěřoval s bolístkami ve svém chovu. Základem dobrých odchovů čížků ohnivých (ale určitě i ostatních námi chovaných exotů) je harmonický pár...

Pásovníci (2)

Petr Podpěra – Praha

V předešlém čísle Nové EXOTY jsem se již pokusil vysvětlit, které ptáky považujeme v chovatelských kruzích za pásovníky. Pro podporu paměti bych zopakoval, že je to jen jaksi zúžený rod Poephila. Někteří autoři do tohoto rodu někdy zahrnují i ptáky, které jsme zvyklí řadit jinam. Třeba zebřičky nebo i amady Gouldové. Obvykle jsou však do tohoto rodu řazeny jen tři druhy ptáků, které pak česky nazýváme pásovníky. Jsou to pásovníci dlouhoocasí, krátkoocasí a škraboškoví. Společného pak mají to, že jsou to všichni Australané.

Pokud se týká jejich vnějšího vzhledu, mají na spodní, zadní části těla, za nohama pruh černého peří, který se táhne zpod křídel směrem dolů, kde se zužuje do špičky. Právě podle tohoto nápadného znaku dostali ptáci své české jméno pásovník. Jsou to požírači travních semen ze suchých australských savan až polopouští. Oblast jejich výskytu je zakreslována jako ohromná plocha, musíme si však uvědomit, že ptáci se nemohou vyskytovat po celé této oblasti...

Tinamy

Simon Bruslund & Wolfgang Magnus – Weltvogelpark

Tinama – ne, to opravdu není špatně napsaný název nějakého exotického dezertu. Jedná se v podstatě o chovatelsky málo známou skupinu ptáků, přestože je zoologicky velmi významná, s vlastní taxonomickou klasifikací; tinamy. Mohou vypadat tak trochu jako nevýrazné slepice. V přírodě jsou to plaší ptáci žijící skrytým životem, ale zároveň jsou mnohem víc než to.

Tinamy byly řazeny do skupiny ptáků, kterou každý zná, a to běžců, čili do skupiny ptáků, jež je odlišná od všech jiných živých ptáků a do které patří i pštrosi, nandu, emu, kasuáři a kiwi. V současné době tvoří tinamy samostatný řád (po běžcích a kiwi), který má dvě čeledi se 47 druhy, které se ještě dělí na 149 poddruhů. Tito ptáci jsou přeživším pozůstatkem jedné kdysi velké skupiny ptáků. Se skupinou běžců sdílejí některé anatomické rysy, zejména ve struktuře zobáku a běháků. Jejich řazení k běžcům bylo vztažné k některým druhům, jež, byť mají normální strukturu peří, jsou nelétavé...

Veterinární poradna: Jak se vyhnout PBFD

MVDr. Helena Vaidlová - Kralupy nad Vltavou

PBFD je česky nazýváno „choroba zobáku a peří papoušků“. Způsobuje ji cirkovirus. Čím mladší papoušek se virem nakazí, tím menší má šanci na přežití. Virus totiž napadá hlavně orgány důležité pro správnou funkci imunitního systému. (Podobnost s AIDS je čistě náhodná). Fabriciova burza je jedním z nich a je funkční jen u ptačích mláďat do určitého věku. Čím je papoušek starší, následky infekce jsou méně drastické. Akutní forma se projevuje náhlým úhynem mláděte nebo úhynem po krátké nemoci, projevující se hlavně zhoršující se apatií. Chronická forma se projevuje na peří a zobáku, jak již z názvu plyne. Roste peří s nerozvíjejícím se nebo pokrouceným praporem, které je křehké a lehko vypadává, zobák se pomalu rozpadá. Časem může rozpad zobáku působit papouškovi značné bolesti.

Papoušci „starého světa“ jako žako a rod Poicephalus jsou k infekci extrémně vnímaví, stejně jako kakadu. Papoušci „nového světa“ jako ara, amazoňan, atd., jsou odolnější, ale obecně řečeno – PBFD může být smrtelné pro každého papouška a rozhodně každý papoušek může působit jako přenašeč...

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz