Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 05/2007

vyšlo v květnu 2007

Ara hyacintový a jeho inkubace (1)

Autor: Kashmir Csaky - USA

V tomto jedinečném článku americké chovatelky K. Csaky, který jsme pro jeho rozsáhlost museli rozdělit do dvou částí, autorka popisuje složité detaily spojené s umělou inkubací ary hyacintového a vysvětluje, proč může být lidská asistence nezbytná při pomoci s líhnutím. Držela jsem vajíčko na dlani své ruky a opatrně jsem odstraňovala kousky skořápky. Vajíčka hyacintových vypadají jako velké krásné oválné perly, mají téměř duhový hladký povrch, ne jako hrubá a suchá struktura slepičího vejce. Teplé vajíčko pulzovalo v mé ruce, jak se mládě pokoušelo prolomit se na svobodu z domova, který se nyní stal vězením. Pípání bylo silné a odhodlané. Nicméně, jako u většiny hyacintových, toto mládě potřebovalo asistenci pro úspěšné vylíhnutí.

Aratinga dlouhoocasý

Autor: Jorg Asmus - Wittstock

Jmenovaný aratinga je považován za ptáka vhodného pro začátečníky, pro toho, kdo se chce poprvé zabývat chovem papoušků rodu Aratinga. Problém s chovem může představovat jejich zvýšená potřeba vše okusovat. Chovatel by je měl chovat v celokovových klecích nebo voliérách s co nejmenším množstvím dřevěných částí. Potřebu okusu lze snížit, když jim pravidelně nabídnete čerstvé větve. Aratinga dlouhoocasý je všeobecně označován jako odolný a vytrvalý, snadno chovatelný druh papouška. Jinak jsou to zajímaví ptáci, kteří svým chovatelům mohou připravit hodně radosti. Tento papoušek se velmi rychle ochočí, pokud je chován sám. U svého známého jsem vypozoroval, že si jeho aratingové dlouhoocasí sedli na jeho rameno ihned po vstupu do voliéry. Za odměnu pak dostali pamlsek. Věděli naprosto přesně, co za svou náklonnost mohou očekávat.

Sladký život loriů

Autor: RNDr. Martin Smrček - Praha

Loriové patří k papouškům, kteří nenechají v klidu srdce snad žádného milovníka ptáků. Málokterý opeřenec se jim vyrovná svou krásou a především pestrostí barev. Přesto skutečných chovatelů loriů bychom u nás napočítali jen pár desítek. To je proti mnoha tisícům vyznavačů chovu neofém, agapornisů či andulek jen zrnko v hromadě písku. Proč?

Neoféma tyrkysová (2) – genetika obecně

Autor: Mgr. Gerard Budzaj - Tomaszóv Lubelski

Genetika je vědou o dědičnosti různých vlastností živých organismů a přenášení těchto na potomstvo. K pochopení principů dědičnosti je důležitá základní znalost stavby a vlastností struktur, které tyto procesy řídí. Každá vlastnost živé rostliny nebo zvířete jako např. barva, velikost, tvar atd., čili viditelné vlastnosti, jakož také životní, fyziologické procesy, a dokonce i elementy psychiky jsou podmíněny působením specifických ústrojí zvaných geny (odtud název tohoto vědního oboru – genetika). Geny se nacházejí na větších prvcích nazývaných chromozómy a ty jsou „postaveny“ z kyseliny deoxyrybonukleové (DNA). Počet chromozómů je různý pro různé druhy organismů a může čítat až sto, genů je mnohokrát více, dokonce až desetitisíce.

Královští žakové

Autor: Dr. Franz Robiller - Weimar

Již Dr. Karl Russ psal ve třetím svazku své knihy „Cizokrajní ptáci, jejich kulturní historie, péče a chov“ o papouškovi žako s červenými peříčky. Na straně 623 poukazuje na skutečnost, že k barevným změnám u papoušků dochází i ve volné přírodě. To se děje i u žaků, kteří jsou více či méně zbarveni nejen na ocase, ale také na různých jiných částech těla, přesněji na křídlech. Takto zbarvený papoušek s červeným peřím bývá v obchodě nazýván „královským“ žakem a má mimořádně vysokou cenu.

Aktuality z Loro Parque

Autor: Dipl. biolog M. Reinschmidt

Na Tenerife, stejně jako kdekoli jinde, přichází jaro. Ačkoli teploty jsou po celý rok podobné jako na jaře, většina druhů papoušků je připravena na hnízdění, neboť dny se prodlužují. Většina druhů kakadu začala snášet vajíčka. Jako vždy je mezi prvními kakadu inka (Cacatua leadbeateri). Během doby líhnutí musíme být vždy velmi opatrní, protože právě nyní vykazují samečci zvýšenou míru agresivity, kterou si vybíjejí na samičkách. Často mohou způsobit zranění nebo dokonce smrt.

Kaleidoskop zajímavostí

Autor: Ze zahraničních zdrojů

Nové jméno pro amazoňana žlutobřichého Již delší dobu je známo, že amazoňan žlutobřichý (Amazona xanthops) zaujímá mezi ostatními druhy amazoňanů poněkud výjimečné postavení. Již roku 1920 navrhoval pro tento druh Miranda-Ribero vlastní rod s názvem Salvatoria, což se ovšem ve vědeckých kruzích nesetkalo s velkým pochopením. Aby bylo vyzdviženo zvláštní postavení druhu Salvatoria, byl ochotně vytvořen status vlastního Subgenus (podrod). Nejnovější genetické studie (Russello a Amato 2004 a Tavares 2006) potvrdily drobné odchylky od rodu Amazona a rovněž ukázaly blízkou příbuznost s amazónkem krátkoocasým (Graydidascalus).

II. V.I.P. setkání chovatelů papoušků v Jirnech

Autor: Mgr. Jan Sojka - Horka nad Moravou

Dne 7. dubna proběhl již druhý ročník V.I.P. setkání chovatelů papoušků v Jirnech u Prahy. Akci stejně jako minulý rok pořádal zapálený chovatel Zdeněk Vandělík. Tentokráte bylo setkání již „profláknuté“ a zúčastnilo neuvěřitelných 160 chovatelů z Čech, Moravy a Slovenska. Vše bylo bezvadně přichystané, a tak po srazu účastníků, který proběhl okolo 11 hodiny, přišly na řadu velmi zajímavé přednášky pánů Ing. Josefa Nožičky o Peru, MVDr. Viktora Tukače, CSc. o problematice výživy v chovu papoušků. Součástí setkání byla také prezentace obrazů malíře Miloslava Muškáta.

Okénko z cest

Autor: Ing. Josef Nožička – Uherské Hradiště

Snem mnoha milovníků ptáků je pozorování papoušků v jejich životním prostředí. Není to ale levná a jednoduchá záležitost.Vždyť i pozorování některých našich vzácných druhů ptáků vyžaduje hodně času a úsilí. Proto je při plánování cesty do přirozeného prostředí papoušků, tedy do tropů, důležité vše důkladně připravit a prověřit. Patrně nejznámější ptačí obrázky z tropů jsou jejich fotografie při pojídání zvláštní načervenalé hlíny. Odkud všechny ty snímky pocházejí?

Kanári a život v prírode

Autor: Mgr. Michal Vojník - Michalovce

Názov pre tento článok som si vybral zámerne, nakoľko v máji je v prírode čulý ruch a tak je to i v chovateľstve. Chovatelia sa v tomto mesiaci snažia svojim zverencom maximálne priblížiť podmienky vtákov žijúcich vo voľnej prírode. Tí chovatelia, ktorí bývajú v rodinných domoch a majú v záhrade voliéru, premiestňujú FK do nej. Iní chovatelia, bývajúci v bytovkách, premiestňujú svojich zverencov na balkón do väčších preletovačiek, alebo si zhotovia menšiu voliéru priamo na balkóne. Jeden i druhý postup je správny, ale vyžaduje od chovateľa určité skúseností a predvídavosť.

Odchovy drobného ptactva pouze jedním z rodičů

Autor: Petr Malinský - Křižanov

Na uvedené téma by se dalo dlouho diskutovat. Mezi chovateli se o těchto odchovech mluví a mladí chovatelé snad uvítají kratší článek. Při odchovu mláďat nastanou občas problémy. Například vyhazování mláďat jedním z rodičů, náhlá nesnášenlivost mezi samcem a samicí, úhyn nebo ulétnutí jednoho z partnerů. Začnu třeba u zvonohlíků. Choval jsem několik párů šedých zvonohlíků. Někteří byli výbornými rodiči a spolehlivě odchovávali mláďata. U jednoho páru však docházelo k jejich vyhazování. Zjistil jsem, že to má na svědomí sameček. Proto jsem ho při dalším hnízdění těsně před líhnutím z klece odchytil. Samička sama bez problémů mladé odchovala. Toto jsem praktikoval několik sezon a samička odchovávala dvě a někdy i tři mláďata z jednoho hnízda.

PANENKY (5)

Autor: Petr Podpěra - Praha

Nejrozsáhlejší podrod rodu Lonchura je v mnoha ohledech značně rozporuplný. Najdeme tady jak druh, o kterém se vedou diskuse, zda ptáci skutečně existují nebo se jedná jen o zeměpisnou formu jiného druhu, tak také druhy v minulosti všeobecně známé. A také druh, u kterého jeho zeměpisné formy jsou natolik rozdílně zbarvené, že někteří jen nevěřícně kroutí hlavou. Vůbec není vyloučeno, že v budoucnosti bude náhled na tyto ptáky třeba obrácen hlavou dolů. Rod Munia byl ustanoven Hodgsonem v roce 1836. Protože tento podrod je poněkud rozsáhlejší, budeme se raději věnovat jednotlivým druhům obvykle sem řazeným, než rozsáhlejším komentářům věnovaným podrodu jako celku.

Turaka v našich chovech

Autor: MVDr. Lubomír Palkovič - Č. Budějovice (CZ)

Tento pták byl ještě před třemi lety v České republice chován ojediněle. Vzhledem ke způsobu života, potravním návykům, nárokům na prostor, teplotu a k dalším složitostem v chovu, které byly popisovány zejména v zahraniční literatuře, nebylo divu. Někdy v té době bylo do ČR dovezeno poměrně velké množství těchto ptáků z odchytu v Africe. I když dovozce nabízel několik druhů, mezi nimiž byly jak druhy „běžné“ za velmi nízké ceny, tak druhy „unikátní“, chované jen v několika málo evropských zoologických zahradách, byli tito ptáci v ČR neprodejní a až na několik kusů skončili v zahraničí.

Biologie a chov vousáků (2)

Autor: Roman a Barbora Mieslerovi - ZOO Olomouc

V první části našeho příspěvku jsme se zabývali taxonomií a biologií této skupiny. V druhé části se budeme snažit čtenářům přiblížit své zkušenosti z chovu těchto ptáků a doplnit je zkušenostmi dalších chovatelů tak, aby byl výsledkem ucelený pohled na možnosti chovu zástupců této skupiny. Na základě zmínek v literatuře, výročních zpráv ze zoologických zahrad a vlastních návštěv u chovatelů je možné konstatovat, že z 82 druhů čeledi vousákovití (Capitonidae) je v zajetí chováno pouze přibližně 18 druhů. A tak ani informací o jejich chovu není mnoho. V naší republice je vůbec nejčastěji chovaným a odchovávaným druhem vousák červenožlutý (Trachyphonus erythrocephalus), jehož odchov bude podrobně popsán dále.

Bažant lesklý a jeho chov

Autor: Jacek Zaborowski - Polsko

Tito velcí ptáci, neobyčejně efektní a vzbuzující všeobecný úžas, jsou stále častěji vidět v našich zoologických zahradách i u soukromých chovatelů. Určitě si to zaslouží, protože když je o ně vhodně pečováno, stávají se okrasou našich voliér. Péče o ně však vyžaduje jistou zkušenost, takže nejsou vhodní pro začínající chovatele. V přírodních podmínkách tento bažant vede usedlý život. Je rozšířen v Himalájích od východního Afganistanu přes Bhútán, Nepál, až po jižní Tibet. Často je viděn v okolí Namche Bazar v nepálské oblasti Khumbu. Je to typický vysokohorský druh žijící v nadmořské výšce 2500–5000 m. Jeho biotopem jsou jehličnaté a listnaté lesy různého druhu (mimo jiné rododendronové), strmé skalní svahy a otevřené louky a pole. Žije také v křovinatých porostech a v horských terénech.

Parazitární onemocnění ptáků (2)

Autor: MVDr. Jana Jirsová - Zábřeh na Moravě

V minulém článku jsem se věnovala popisu jednobuněčných parazitů exotických ptáků. Nyní bych ráda pokračovala s helminty. Helminti se dělí na 4 hlavní skupiny: a) ploštěnci (tasemnice), b) motolice, c) hlístice (např. škrkavky, kapilárie), d) oblovci (vrtejši). Diagnostika hlístů se opět provádí už zmiňovanou flotační metodou, při které nacházíme vajíčka parazitů. Podle vzhledu a velikosti těchto vajíček je možné přesně určit druh daného parazita.

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz