Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 04/2014

vyšlo v dubnu

Chov a odchov papouška červenotemenného

Josef Toman – Praha

Pojmenování „červenotemenný“ již samo o sobě poukazuje na nejvýraznější poznávací znak těchto ptáků, a to na červeně zbarvené temeno hlavy (přesněji šíji, temeno a zátylek). Níže na něj navazuje jasně zelenožlutá oblast lící. Hřbet a křídla jsou zelená, spodní strana křídel je zbarvena modře. Hruď je intenzivně modrofialová, boky a spodní strana ocasu jsou červené s několika zelenými pery. Vnitřní letky jsou zelené, vnější světle modré. Oproti samičce u samečka není vidět žádný proužek na spodní straně křídla.

Dalším nápadným znakem je úzký prodloužený horní zobák, kterým ptáci mohou pohodlně dostat semena a různé druhy ovoce z jejich tvrdých obalů. Rohovka je tmavě hnědá, nohy jsou šedohnědé. Opeření samičky je výrazně matnější než u samečka, podíl zelené barvy na bocích je zpravidla vyšší...

Pyrura červenobřichý – odchov od ručně dokrmených papoušků

Gabriela Sovová – Brno

K papouškům jsem se dostala díky své lásce ke zvířatům. Začínala jsem s andulkami, ale jak už to tak bývá, zatoužila jsem po nějakém větším papouškovi, nejlépe samozřejmě takovém, který se zvládne naučit pár slov. Hodně jsem toho pročetla, abych se dozvěděla, který papoušek má takovou povahu, aby se hodil do podmínek, které bych mu mohla nabídnout.

Úplnou náhodou jsem objevila pyrury, kteří svým hlasovým projevem i velikostí přímo zapadali do mého malého bytu. Na internetu jsem objevila chovatelské stránky pana Eliáše, a tak jsem se domluvila a jela na návštěvu. Nádhera, pyrurové  mě očarovali. Bylo rozhodnuto. Malý papoušek s vizáží velkého, jeden druh hezčí než druhý. Vyhlédla jsem si pro mě barevně nejzajímavějšího – pyruru červenobřichého...

Alexandr malý – recesivní straka s fialovým faktorem

Jiří Křeček – Holohlavy

Když jsem před patnácti lety opouštěl chov astrildovitých pěvců, moji první papoušci byli zástupci alexandrů. Choval jsem a úspěšně odchovával alexandry malé v mutacích modré a lutino, dále pak alexandry černohlavé a holubí. Jen alexandry dlouhoocasé se mi nepodařilo odchovat. Jako chovatel jsem měl snahu posunout se zase dál, a tak jsem postupně přešel k chovu větších papoušků, jako jsou amazoňané, arové a kakadu.

Po alexandrech se mi ale stýskalo pro jejich eleganci, uhlazenost a temperament. Proto jsem se snadno nechal ovlivnit přáteli chovateli Jaroslavem Podaným a Františkem Sklenářem k tomu, abych se opět vrátil k chovu těchto krásných papoušků. Za léta přestávky byla vyšlechtěna celá řada zajímavých mutací a kombinací...

Návštěva u chovatele: Zdeněk Vandělík, Jirny

Jan Potůček & Jan Sojka

Mezi českými i slovenskými chovateli je znám svou specializací na aratingy a další jihoamerické papoušky. Letos už po deváté pořádal společně s Klubem přátel exotického ptactva, v němž je jednatelem, VIP setkání chovatelů papoušků ve středočeských Kozovazech. Prvních šest ročníků této akce proběhlo v blízkých Jirnech, hned naproti jeho truhlářské dílny s chovatelským zařízením. Právě tady jsme se sešli den po letošním ročníku VIP setkání chovatelů, abychom si prohlédli kolekci papoušků a dalších ptáků a popovídali si o jeho chovatelských zkušenostech.

Zdeňku, ty jsi takový univerzální chovatel, vedle papoušků máš slepice, drůbež, kachny, měl jsi králíky... Kdy jsi vlastně začal s chovem zvířat? Pocházíš z chovatelské rodiny?

Ani táta, ani máma se chovatelství nevěnovali, zdědil jsem to spíš po dědovi a po strýci, který měl králíky, slepice a zúčastňoval se různých výstav. Začínal jsem už v páté nebo šesté třídě...

Okénko z cest: Belum Temengor aneb v zoborožčím ráji

Václav Štraub – Zlín

Při našem cestování po kontinentální Malajsii jsem chtěl navštívit nějakou zajímavou lokalitu s výskytem velkého množství zoborožců. Zooložka ze ZOO Negara mi doporučila oblast, která je významnou ornitologickou lokalitou a díky zatopení velkého údolí s množstvím ostrůvků hustě zarostlých vegetací také relativně přístupná. Tak jsme se mohli vyhnout dlouhému namáhavému treku džunglí, kdy je během dne takřka nemožné překonávat větší vzdálenosti. Pronajatý člun nám umožnil se relativně rychle pohybovat v tomto rozlehlém areálu a také pozorovat zoborožce při přeletech mezi jednotlivými ostrůvky.

Belum – Temengor je jedním z nejzachovalejších a nejdůležitějších pralesů nalézajících se na severu Malajského poloostrova na hranicích s Thajskem, kde pokračuje národním parkem Bang Lang a Hala Bala  wildlife sanctuary...

Gloster fancy

Lubomír Veselý – Olomouc

Dlouhou dobu jsem přemýšlel, zda mám napsat článek o nejběžněším plemenu postavového kanára, kterým bezpochyby Gloster fancy je. Toto plemeno se na našich výstavách objevuje bezkonkurenčně v největším počtu a také ve světě je chován ze všech postavových kanárů nejčastěji.

Vznik tohoto kanára se datuje přibližně do 20. až 30. let minulého století. U jeho vzniku byla mimo jiné i anglická chovatelka, jedná se tedy o plemeno anglického původu. Prvotní záměr byl vyšlechtit chocholatého kanára určitých tvarů s bohatou chocholkou charakteristického tvaru, který by byl velmi temperamentní a lehce chovatelný bez nějakých složitostí či náročností na jeho chov...

Australská amadina pruhovaná aneb cereska

Joachim Müller – Německo

Amadiny pruhované se řadí ke středně velkým zástupcům astrildovitých. Jsou velké 10 až 11 centimetrů. Zbarvení a znaky samečků a samiček se velmi podobají, na základě několika detailů jsou ale celkem dobře rozlišitelné. Chtěl bych se zde zdržet podrobného popisu, protože fotografie mluví samy za sebe.

Sameček má oproti samičce černé čelo stejně jako intenzivně tmavě karmínově červeně až rudohnědě zabarvenou přední část temene hlavy. Tato část hlavy pak ve světle září fialově, což těmto ptákům vyneslo u Australanů označení plum-headed finch, tj. „pěnkava se švestkovou hlavou“. Zbytek hlavy je tmavě hnědý a líce jsou tmavě šedé. Sameček vykazuje červenočernou bradu, horní část krku má stejný tón...

Dominantní pastelová mutace u zebřičky pestré (2)

Buldra Otakar – Bohumileč

Tento článek navazuje na článek z Nové EXOTY číslo 2/2014. Zde k dominantní pastelové mutaci přidáme další mutaci, a to s dědičností recesivní (odborný název zní autosomálně recesivní). Všechny zápisy pastelové mutace jsou zde brány jako 1F a dále se zde rozlišováním 1F a 2F pastelových ptáků ve výsledku zabývat nebudeme. Musel bych všechny vzorce psát dvakrát, a sice jednou pro 1f a podruhé pro 2f.  Jen základní pravidlo: použijeme-li v rodičovském páru oba rodiče v pastelové mutaci (lhostejno, zda 1f nebo 2f), bude část odchovaných pastelových mláďat už 2f. V minulém článku jsem také psal, že se musí při křížení dominantní pastelové mutace sledovat ostatní mutace (jejich dědičnost a to, jak se budou na potomky přenášet), které budeme křížit...

Pěnkavák sněžní – alpský krasavec

RNDr. Martin Smrček – Praha

Pokud jste milovníky sjezdového lyžování a chystáte se ještě do Alp, pak nepřehlédněte ve vrcholových partiích hor velmi zajímavého a nápadně zbarveného ptáka. V našich končinách se s ním rozhodně nesetkáte, zatímco na řadě míst vyšších poloh v Alpách, a to i v zimě, je docela běžný.

Tímto ptákem je pěnkavák sněžní (Montifringilla nivalis). Jak z českého, tak z vědeckého názvu čteme pěnkava – fringilla, a přitom je pěnkavák řazen do příbuzenstva vrabců. Je to nezaměnitelně zbarvený pěvec velikosti zvonka, kterého za letu prozradí velké bílé pole v černých křídlech a také bílý ocas s černým pruhem uprostřed. Zimní a letní šat pěnkaváků je podobný, mění se však – podobně jako u našeho kosa – barva zobáku. Ten je v létě černý, v zimě žlutavý. Samec i samice jsou zbarveni stejně a je těžké je rozlišit...

O mých mandelících hajních

Thomas Wendt – Německo

Když jsem jako chlapec nadšeně listoval knihami o ptácích, vždycky se mi líbily obzvláště čtyři druhy. Kontrastně zbarvený dudek chocholatý (Upupa epops), nápadně barevná vlha pestrá (Merops apiaster), všemi barvami hrající ledňáček říční (Alcedo atthis) a převážně tyrkysově zbarvený mandelík hajní (Coracias garrulus). Všechny čtyři druhy na mě působily svou nádhernou barevností spíše exoticky. Choval jsem toho času různé lesní ptáky, jako např. hýla obecného nebo čížka lesního, ale na chov dudka chocholatého a jemu podobných bych nepomyslel ani ve snu. Momentálně tito ptáci obývají moje voliéry a jsou to stále, tak jako tehdy, mí vysnění ptáci.

V tomto příspěvku bych chtěl z tohoto okruhu exoticky působících evropských ptáků představit mandelíka hajního a přidat několik rad k jeho chovu, krmení a rozmnožování. Mandelík hajní patří k rodu Coracias...

Husičky

Petr Bednář – Přelouč

Husičky jsou velmi hezcí tropičtí vodní ptáci připomínající menší husy. V systematice čeledi kachnovitých tvoří samostatný tribus Dendrocygnini. Z devíti druhů dvou rodů tohoto tribu je šest monotypických a tři druhy dvou rodů vytvářejí rasy. Jedinečnost zástupců tohoto tribu podtrhuje i systematické zařazení druhů tohoto tribu některými ornitology, kteří jej řadí jako samostatnou podčeleď. H.Kolbe v knížce z r.1999 „Die Entenvögel der Welt“ z nakladatelství Ulmer je dokonce řadí do samostatné čeledi.

Převážná většina druhů je řazena do rodu Dendrocygna. Nejvýraznější zbarvení má husička vdovka (Dendrocygna viduata). Od ostatních druhů se liší bílou hlavou s černým týlem a zadní polovinou lící. Připomíná babku s uvázaným šátkem a odtud pochází její české jméno...

Veterinární poradna: Výrastky – deformity na hlavách amadín Gouldovej

MVDr. Juraj Šimunek – Nové Zámky

V poslednej dobe som sa stretol vo svojej veterinárnej praxi s problémom miernej deformity hlavy alebo nesúmernosti hlavy spôsobenej rôzne veľkým útvarom v oblasti čela alebo v blízkosti oka. Tento problém sa v poslednom čase vyskytuje opakovane u viacerých chovateľov drobných spevavcov, konkrétne u amadín Gouldovej. Tieto problémy sa tiež rozoberajú na internetových fórach, kde sa chovatelia dožadujú informácií, ktoré by im pomohli s diagnostikou a liečbou tohto problému.

Otázky sú rôzneho typu, napríklad.: prečo sa v ich chove vyskytne čas od času jedinec, ktorý má tieto deformity hlavy od vyliahnutia, prípadne sa u vtáka objaví rastúci útvar v oblasti čela prípadne v oblasti oka v období hniezdenia?

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz