Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 04/2012

vyšlo v dubnu 2012

Pár slov o chovu „malých“ arů

Manfred Bauer – Berlín (SRN)

Svého prvního aru, aru araraunu (Ara ararauna), jsem získal v roce 1977. Bylo to velmi plaché starší zvíře, které prošlo mnoha majiteli. V roce 1979 k němu přišel druhý ararauna – pocházel z úspěšného odchovu v Německu – a později i tři samci ary červenoramenného (Diopsittaca nobilis). První mláďata araraun byla u mě odchována v roce 1986. V průběhu let jsem získal další druhy, takže teď jsem hrdým majitelem všech malých druhů arů, které kromě arů rudobřichých (Orthopsittaca manilata) úspěšně odchovávám. Paradoxně nejdéle trvalo dosažení odchovu u ary červenoramenného, bylo to deset let.

Své první „malé“ ary jsem měl umístěny v jednoduchých voliérách. Chovné boxy o délce 2 m, šířce 1 m a výšce 2 m byly původně postaveny pro australské papoušky. V roce 1990 jsem celé zařízení přestavěl...

Amazoňan modročelý – chov v bytových podmínkách

Robert Lubina – Šumperk

Amazoňany modročelé chovám od roku 2007. Tito amazoňané byli mými vysněnými papoušky už od třinácti let. Bohužel vhodná doba k pořízení velkého papouška nastala až v roce 2007. Chvíli jsem sice váhal, jestli to bude amazoňan modročelý nebo žako, ale rozhodl jsem se pro první možnost. Je pravda, že žaků byl větší výběr a sehnat ručně dokrmeného amazoňana modročelého nebylo až tak snadné. Nicméně se mi to podařilo od jednoho známého chovatele z Moravy. Jednu krásnou neděli v září jsem se s kamarádem vydal pro svého papouška.

Počítal jsem tak půl na půl, že si ho rovnou odvezu, protože člověk nikdy neví, co pak u chovatelů uvidí, ale jak jsem ho uviděl, musel jsem ho mít. Byla to krásná tříměsíční samička nominátní formy aestiva, která se mě vůbec nebála a hned mi začala zkoumat knoflíky a kvalitu látky košile. Dopadlo to tedy tak, že jsem si odvážel tuto samičku, celou cestu si hověla v přepravce a zvědavě pokukovala skrz mřížku ven...

Amazoňan žlutobřichý vs. amazónek Ribeirův

Petr Zeman – Písek

Uvedeného papouška jako první popsal roku 1824 německý zoolog Johan Baptist Ritter von Spix (1781 – 1826). Jak vidno, došlo k tomu krátce před jeho úmrtím. Objevil jej na své velké brazilské výpravě (1817 – 1820), kterou s ním podnikl i botanik Carl Friedrich Wilhelm Martius. Z této cesty přivezli neskutečné množství přírodovědného materiálu: 350 ptáků, 130 obojživelníků, 116 ryb, 2700 hmyzu a 6500 rostlin. Součástí uvedených ptáků byl kromě slavného a po něm pojmenovaného ary škraboškového či Spixova (Cyanopsitta spixii) i papoušek, kterého původně pojmenoval Psittacus xanthops. Později byl tento papoušek zařazen do rodu Amazona. Ale již roku 1920 zpochybňuje správnost určení Miranda-Ribeiro a uvádí jej jako rod Salvatoria. Jeho nové zařazení bylo ovšem zamítnuto.

Teprve o 84 let později potvrdil Ribeirův názor až výzkum mitochondrialní sekvence DNA (Russello & Amato 2004), který ukázal, že tento druh skutečně nepatří do rodu Amazona a je mnohem blíže příbuzný rodům Graydidascalus (amazónek krátkoocasý) a Pionus (amazónek). V roce 2006 navrhli Caparroz a Duarte pro tehdy ještě amazoňana žlutobřichého nový rod Alipiopsitta...

Papoušek zpěvavý

Miroslav Příhoda – Třemošná

První dovoz do Evropy se uskutečnil v roce 1837 a o dvacet let později byl v Londýně odchován. U nás se objevil po 2. světové válce. Zpočátku patřil k vzácnostem, ale záhy se ukázalo, že je nenáročný a ochotně hnízdí. Dnes je to běžný obyvatel našich klecí a voliér a spolu s andulkou, korelou a agapornisem růžohrdlým tvoří čtveřici nejčastěji chovaných papoušků. Jeho cena je v ČR poměrně nízká a ani pořízení novějších mutací nijak nezruinuje rodinný rozpočet. Je vhodný pro začínající chovatele. Já se pokusím popsat dlouholetý chov těchto mých oblíbených opeřenců.

Papoušky zpěvavé chovám s přestávkami asi třicet let. Posledních deset let trvale. Začínal jsem s přírodním párem, který jsem koupil od chovatele z Žatce. Byl chován v kleci 100 x 50 x 50 (délka x šířka x výška), vybavené třemi bidly, napáječkou a budkou zvenku. Zde ptáci 2 x úspěšně vyvedli mláďata (3 a 4)...

Technologie mého chovu neofém modrohlavých

Martin Papač – Soběslav

Neoféma modrohlavá je jedním z nejklidnějších a nejmírumilovnějších papoušků vůbec. Kdybych ji měl srovnat s ostatními neofémami, je nejméně ostýchavá. Například bourci jsou brzy ráno a pozdě večer aktivnější, ale zase jsou o něco plašší. Neofémy tyrkysové a ozdobné jsou klidnější než bourci, ale jsou dost zdrženlivé. Když dám do misek piškoty nebo senegalské proso, první jsou u nich modrohlavé, pak bourci a nakonec tyrkysové. Jeden modrohlavý samec mi dokonce bere z ruky. Modrohlavé mají příjemný a melodický hlas. Když jdou na jaře do toku, samci se projevují hlavně v ranních hodinách tichým švitořením a trilkováním na bidélku u budek.

Chovám je hlavně po páru, ale není problém je chovat s jinými exotickými ptáky. Podle mého názoru, když nikdo neublíží modrohlavým, ony rozhodně nikoho drasticky napadat nebudou. Jsou velice klidné i při kontrole budek, kdy samice jen tiše ustoupí a často ani neopustí budku...

Na návštěvě u chovatele: Jiří Šustr, Biskoupky

Mgr. Jan Sojka – Popovice

Pro svou návštěvu jsem si tentokráte vybral chovatele, který je, jak o něm pronesl zesnulý Milan Vašíček, nestorem chovatelů loriů. Mnozí z vás, kteří jste k této skupině nádherných papoušků alespoň trochu přilnuli, jistě tušíte, o kom je řeč. Navštíveným chovatelem je pan Jiří Šustr z Biskoupek. Tato návštěva se nesla ve svátečním duchu, poněvadž jsem přijel Jirku nejen navštívit a podívat se na papoušky, ale zejména mu popřát k jeho 70. narozeninám, které  11. března oslavil.

Jirku znám již velmi dlouho, nejprve z časopisů a literatury, kde je na něj mnohokráte odkazováno, protože řadu druhů loriů odchoval ještě v bývalém Československu jako první, (lori mnohobarvý zelenopáskový, lori červený) a zhruba před deseti lety jsem se s ním poznal osobně. Jirka je ryzí člověk, který by se rozdal, každému rád pomůže nebo poradí...

Příprava kanárů na chovnou sezónu

Lubomír Veselý – Olomouc

Máme začátek roku 2012 a pro některé chovatele kanárů již tyto první měsíce v roce představují začátek nové chovné sezóny. Abych řekl pravdu, nejsem zastáncem tak brzkého hekování kanárů a ve svém chovu dávám přednost časovému rozvržení plemenitby, které kopíruje pravidelnosti v naší přírodě. Pochopitelně nelze tvrdit, že lednové či únorové párování kanárů je špatné a to, které se řídí situací v přírodě, je dobré. Prostě každý chovatel zahájí sezónu podle svých možností a zvyklostí, leč tyto varianty mají společná pravidla, o která bych se chtěl podělit.

Chceme-li uvést kanáry do toku, je nutné uvést do činnosti jejich podvěsek mozkový, který začne vyplavovat do krve potřebné hormony a ty uvedou do chodu celý systém „chemické továrny“, což je kanáří tělo...

Astrild pestrý

Josef Piskora – Rychnov n. Kněžnou

Název článku mluví za vše. Jedná se o pestře zbarveného ptáčka. Patří do skupiny ptáků, které chovatelé znají pod názvy astrild rudokřídlý, astrild červenočelý, astrild Wienerův a ten, o kterém chci napsat několik chovatelských poznatků, je astrild pestrý.

Povaha astrilda pestrého je velmi osobitá a neústupná, jakmile obhlédne prostor, ve kterém se nachází, je velmi dominantní. Než se ostatní stejně velcí drobní astrildi rozkoukají, dostanou jasně na vědomí, kdo je zde šéfem a co si mohou dovolit. Jedině velká, prostorná a dobře dekorovaná voliéra ztlumí dominantní choutky astrilda pestrého a umožní ostatním ústup a trochu bezpečí. Samozřejmě, že existují výjimky a vždy se nemusí jednat o stejnou povahu, jsem však přesvědčen, že většina těchto ptáčků je velmi dominantní. Ono se totiž nejedná jen o samečky, ale i některé samičky jsou velmi bojovné, zvláště když obhajují svá hnízdní teritoria. Tato agresivita ustoupí nebo je menší při vlastním hnízdění a hlavně při krmení mladých...

Rýžovník hnědý (timorský)

Dariusz Wątor – Krakov (PL)

Rýžovník hnědý (často nazývaný rýžovníkem timorským) patří mezi vzácné pěnkavovité a vyskytuje se v kolekcích chovatelů exotických ptáků. Tento druh mne zaujal před dvěma lety a rozhodl jsem se, že ho budu chovat. Po usilovném hledání se mi podařilo tyto ptáky získat a následně i rozmnožit. Nežli popíšu chov rýžovníka hnědého, uvedu o něm  několik základních informací.

Ostrov Timor jižně od Indonéského souostroví. Vyskytuje se rovněž na sousedních ostrovech  Roti a Semau. Lze se s ním setkat v oblastech pahorkatin a lesů, i když častěji je k vidění na polích a pastvinách. Navštěvuje rovněž, byť s nedůvěrou, lidská obydlí. Charakteristickou vlastností tohoto druhu je záliba v semenech rýže (v  každé podobě). Proto ho také místní rolníci považují za škůdce. Rýžovník hnědý žije v malých hejnech čítajících pět až deset jedinců...

Vrabci (3)

Petr Podpěra – Praha

Soustava a české názvosloví ptáků světa uvádí na 35 druhů různých ptáků zařazených do čeledi Passeridae, Rafinesque, 1815 = vrabcovití. Asi u poloviny všech těchto druhů mají samci svou základní kresbu, neboli rozložení barev po těle, podobnou nebo aspoň připomínající kresbu samců vrabců domácích. Některé druhy jsou tmavší, mají po těle více černé barvy, jiné jsou naopak světlé až plavé. Jestli si myslíte, že přesně víme, kde jaké druhy vrabců konkrétně žijí, jste na omylu.

Vezměte si to třeba takhle. V Číně v oblasti Pekingu jsou zakreslovány do map dva druhy vrabců. Vrabec polní a vrabec rezavý. Vrabec domácí však nikoliv. Přesto právě odtud pochází jedna zajímavá historka. V časech tzv. kulturní revoluce, kterou vedl Mao-ce-tung, konstatoval jejich ústřední výbor, že vrabci ujídají lidu příliš mnoho obilí a je proto nutné s nimi zatočit. Nahnali proto všechny lidi na střechy domů a všichni museli mávat čepicemi a plašili vrabce tak, až vysílením padali k zemi, kde je další lidé pochytali...

Vlha karmínová

MVDr. Lubomír Palkovič – České Budějovice

Vlhy karmínové patří mezi nejkrásněji zbarvené zástupce čeledi Meropidae. Vyskytují se dosud hojně v některých oblastech subsaharské Afriky a jsou jedním z mála druhů vlh chovaných v zoologických zahradách. V posledních letech se stávají předmětem zájmu soukromých chovatelů v západní Evropě. Teprve před nedávnem se objevily také v České republice, nejprve v jedné zoo a nyní již spolu s několika dalšími zástupci této čeledi i u prvního soukromého chovatele.

Vlha karmínová je mezi ornitology známá více pod názvem vlha núbijská, přičemž označení karmínová je některými systematiky přiřazováno jen jejímu jižnímu podruhu. Dle jiných odborníků na taxonomii je však jižní populace samostatným druhem. V mnoha i odborných článcích jsou pak tyto dva druhy (nebo poddruhy) různě zaměňovány nebo označovány stejně. Jednou jako vlha karmínová, podruhé jako núbijská...

Veterinární poradna: Výživa papoušků během odchovu mláďat

MVDr. Ľubica Nečasová – Praha

S blížící se chovatelskou sezonou bychom si měli připomenout některé důležité skutečnosti, týkající se krmení ptáků v tomto období. Aby byli ptáci na hnízdění dobře připraveni, musí mít vyvážený příjem živin během celého roku. Nejdůležitější živiny, které by krmivo mělo obsahovat,  jsou  esenciální anebo nepostradatelné (jsou k životu nezbytné a tělo si je nedokáže vyrobit). Některé z těchto živin nejsou obsažené v krmných dávkách sestávajících pouze ze směsi zrní. Mimo živin, které jsou nezbytné pro všechny obratlovce, existují živiny nezbytné pro některé druhy zvířat a další, které jsou nezbytné pro zvířata v určité fázi života.

Podrobné údaje o tom, čím se živí větší papoušci v přírodě, jsou zatím sporadické. Galetti (1993) popsal skladbu potravy volně žijících amazónků šupinkových a Vaughan a kol. (2006) a Renton (2006) popsali čím se živí v přírodě arové arakangové. Oba posledně zmiňovaní autoři popisují různé stravovací návyky u téhož druhu...

Číslo 10/2017

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz