Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 04/2005

vyšlo v dubnu 2005

Vzácné barevné mutace neofémy modrohlavé

Autor: Emil Antonín - Darmstadt (SRN)

Tento líbivý papoušek ze skupiny australských travních papoušků je obsáhle popisován ve všech hojně dostupných publikacích. Protože mnoho chovatelů považuje tento druh jako chovatelsky nezajímavý, chtěl bych se zmínit zejména o nových perspektivních a chovatelsky velice zajímavých barevných mutacích. V horizontu příštích pěti až deseti let bude neoféma modrohlavá mít výhradní místo i u těch chovatelů, kteří ji ať už z jakýchkoliv důvodů ve svých chovech zrušili jako chovatelsky neatraktivní. V posledních letech decimovaly skupiny virových onemocnění stav těchto papoušků zejména v Belgii, Holandsku a západní části Německa tak, že nastal nedostatek i u některých normálně dostupných mutac

Oranžolící mutace agapornise růžohrdlého

Autor: Milan Vašíček - Lipník n. B.

Tato mutace byla poprvé odchována u Johna Biggse v Kalifornii v roce 1980 (B. Ochs) a již v roce 1986 byla nabízena v inzerci amerického časopisu Watchbird. J. Biggs ji odchoval ze složeného páru zelený/pastelový modrý x zelený/pastelový modrý. Do SRN ji dovezl v roce 1984 R. Erhart. O mutaci nebyl zpočátku zájem, protože neměla kontrastní zbarvení. Dědičnost oranžolící mutace je recesivní. V současné době není u nás početně rozšířena, ale je o ni zájem. Zbarvení mutace: červené zbarvení masky je nahrazeno oranžovým; čelo a nad okem je tmavě oranžové, uzdička, líce, hrdlo a horní prsa jsou světle oranžové.

Lori mnohobarvý jižní odchován v ČR

Autor: Tomáš Horyna - Liberec

Loriové mnohobarví obecně žijí ve všech typech terénu, které jsou zalesněny – tj. v tropických deštných pralesích primární i sekundární vegetace, otevřených mangrovových lesích i kultivovaných plochách. Obývají rovněž otevřené savany či plantáže v nížinách, ale i kopcovité oblasti a hory, kde se vyskytují v nadmořské výšce až do 2200 m n. m. Jsou přizpůsobiví rychle se měnícímu životnímu prostředí a žijí také v parcích a zahradách ve městech. Mimo hnízdní sezónu žijí v párech, malých skupinkách i velkých hejnech, která mohou čítat i několik set jedinců. Často se zdržují i ve společnosti jiných druhů, s nimiž létají za potravou (např. P. fuscata, T. chlorolepidotus). Zhruba 70% času věnují shánění potravy.

Alexandr malý – lacewing

Autor: Andrzej Bak (PL)

V poslední době se chovatelé stále více začínají zajímat nejen o přirozeně zbarvené alexandry malé, ale hodně chovatelů chová tyto krásné papoušky i v těchto mutacích: modrá, olivová, lutino, albino, krémová anebo šedá. Alexandr malý se ukázal být velmi vhodným papouškem pro tvorbu stále nových barevných a zajímavějších mutací. Jednou z těch krásnějších je mutace lacewing. Tato mutace není ještě všeobecně známá a tudíž ani dobře rozpoznatelná.

Papoušíčci a jejich chov (3) - přehled druhů

Autor: RNDr. Martin Smrček - Praha

Drobní papoušíčci jsou dnes mezi chovateli poměrně rozšíření zvláště tam, kde je zájemce omezený prostorem, nemá k dispozici venkovní výlety a vedle toho chce držet více párů, docilovat odchovů a případně se věnovat šlechtitelské práci. Přes svou velikost ­ lepší by bylo říkat malost ­ jsou papoušíčci papoušky se vším všudy. Vzhledem a v mnohém i chováním připomínají miniaturní amazoňany, jejich námluvy jsou plné postojů, pohybů, tanečních kreací, páření je hlasité a nápadné. Chov papoušíčků nám umožní pronikat do tajů ptačího života a učit se v něm orientovat, což jsou nenahraditelné zkušenosti ve chvíli, kdy se rozhodneme rozšířit zájem na ptáky větší, vzácnější a hůře dostupné.

Na návštěvě u chovatele - Jo Mannes – král výstavních andulek

Autor: Milan Habrcetl - Kladno

Letos je tomu 10 let co jsem poprvé navštívil nejúspěšnějšího chovatele posledních desetiletí Josefa Mannese. Proto mi bylo velkým potěšením, když jsem mohl Jo Mannese a jeho království andulek opět navštívit a na vlastní oči vidět neskutečnou práci chovatele -šlechtitele zúročenou v ohromující kvalitě jeho chovu výstavních andulek.

Záchytný koncentrák (2)

Autor: Ministerstvo životního prostřeví Slovenské republiky

Na základe výzvy redakcie časopisu Nová EXOTA zasiela Ministerstvo životného prostredia SR k článku p. Milana Vávru z Moravského Jána (Slovensko) uverejnenom v č. 9/2004 časopisu na str. 14 - 15 nasledovné vyjadrenie: Hlavnou témou p. Vávru v uvedenom článku bola kritika záchytného strediska pre zhabané živočíchy v ZOO Bojnice. Autor článku už v úvode uvádza nesprávnu výšku nákladov na výstavbu strediska ako aj zdroj financovania výstavby tohto zariadenia. Jeho výstavba bola v plnej výške hradená z domácich zdrojov, a to prevažne zo štátneho rozpočtu a v menšej miere z bývalého Štátneho fondu životného prostredia. Skutočná výška nákladov na výstavbu záchytného strediska bola menej ako 35,3 milióna Sk.

Okénko z cest - Expedice Ekvádor 2004

Autor: -zep-

Usrkáváme horké ranní kafe a sborově láteříme nad prožitou nocí. Nejdřív jsme si užili prima večer u ohně, když jsme ze skromných zásob uklohnili kupodivu docela obstojnou krmi a chvíli klábosili. Na kutě jsme šli hodně brzy, už kolem desáté, protože večery jsou nám zde strašně dlouhé. Sotva jsme však zalezli do stanu, nastal očistec. Ve vteřině z nás jen lilo. Jako když na vás někdo chrstne kýbl vody. Větrání otevřené naplno, vchod zapnutý jen síťovinou proti moskytům, my polonazí a stejně to bylo k nevydržení. Ještěže je to za námi.

1. výstava exotického ptactva ve Vazební věznici Olomouc

Autor: PhDr. Daniela Juráňová - Olomouc

Jsou místa, kde by se člověk nikdy nechtěl ocitnout. Patří mezi ně i vazební věznice. A přesto, na základě nejrůznějších příčin, mnozí za těmito zdmi stráví nejeden měsíc či rok. Někteří rezignují a přestanou se o své okolí zajímat. Jsou ale tací, kteří se ke svým problémům postaví čelem a snaží se i toto životní období využít ve svůj prospěch. A pokud se setkají se zájmem a vstřícností ze strany vedení, tak jako se to stalo v našem případě ve Vazební věznici v Olomouci, může vzniknout dosud ojedinělý projekt.

69. mezinárodní mistrovská soutěž ve zpěvu harckých kanárů České republiky a Slovenské republiky

Autor: Rudolf Scholz - Petřvald u Karviné

Ve dnech od 3. ledna 2005 do 9. ledna 2005 se konala již 69. mezinárodní mistrovská soutěž harckých kanárů a to ve Střední zemědělské a rodinné škole v Čáslavi. Soutěž pořádala Ústřední odborná komise chovatelů zpěvných harckých kanárů ve spolupráci se ZO ČSCH Tábor 6. Celkem soutěžilo 54 kolekcí a z tohoto počtu bylo ze zahraničí 15 kolekcí ze Slovenska a 3 kolekce z Polska. Je to oproti loňské soutěži o 10 kolekcí více.

Panenka bělopsá a její chov

Autor: Ing. Richard Svoboda - Česká Lípa

Podle Neunziga se objevují u obchodníků od roku 1892, poprvé byly odchovány v roce 1905. V současné době je počet chovných panenek běloprsých v Evropě velmi, až kriticky nízký. Kvůli tomu se staly předmětem zájmu mnoha chovatelů a biologů, jako je například anglická Společnost chovatelů australských pěnkav (AFS), kteří vypracovali program na jejich záchranu. Tento program spočívá, zjednodušeně řečeno, v podrobném zmapování zbývajících ptáků v zajetí a vypracování chovného programu, který by maximálně vyloučil imbreeding (párování příbuzných jedinců) plánovaným výběrem partnerů. Je to dosti náročné pro chovatele, který musí někdy i přes značnou vzdálenost kontaktovat chovatele s vhodným, předem vybraným partnerem. Tento chovný program se zkouší a vylepšuje v Anglii zhruba deset posledních let.

Chov tragopanů

Autor: Ing. René Franěk - ZOO Chleby

Tragopani patří mezi nejkrásnější bažanty. Samci mají křiklavě barevné tváře, tělo poseté bílými perlami. Velmi nápadnou okrasou jsou dva růžky a barevná náprsenka, kterou kohouti rozvinují při toku. Rod Tragopan má pět druhů se dvěma poddruhy: Tragopan západní, satyr, Temminckův, Blythův a Cabotův. Žijí v horských smíšených lesích Asie v nadmořské výšce 1 000 až 4 000 m. Vyskytují se na území od Kašmíru přes Himálaj až po čínské východní pobřeží. Tragopani žijí více na stromech než jiní bažanti; hnízdí tam v opuštěných hnízdech a též tam hledají potravu. Jsou vegetariáni - živí se hlavně plody, listy, pupeny, květy a semeny. Příležitostně jedí hmyz, který tvoří asi 3% potravy. Dospívají pohlavně ve dvou letech.

Veterinární poradna - poruchy chování papoušků (2)

Autor: MVDr. Ľ. Nečasová - Praha

Dalším projevem nežádoucího chování papoušků je škubání peří. Tato porucha chování může mít celou řadu příčin. Pokud si ptáci škubou peří navzájem, může se jednat o nedostatek prostoru, vzájemnou nesnášenlivost či poruchy výživy. Některé rodičovské páry, zejména menších druhů papoušků, škubou vlastní mláďata. Toto chování je často dědičné. Škubání mláďat může dále pramenit i z nervozity, kdy pár, který má ideální podmínky k hnízdění (bohatou stravu, dlouhý světelný den, dostatek tepla atd.), chce začít s další snůškou dříve, než předcházející mláďata opustí hnízd

Číslo 06/2017

vyšlo v červnu

Videoreportáže »

Aktuality

18.12.2016

KNIŽNÍ NOVINKA

Průvodce chovem papoušků - kniha

23.11.2016

Dárkový certifikát

Dárkový certifikát

23.11.2016

Průvodce umělým odchovem ptáků

GouldianFinches.eu ARARAUNA.cz