Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 03/2006

vyšlo v březnu 2006

Chováme amazoňany vějířové

Autor: Roger Neustadt – Nizozemí

Amazoňan vějířový je unikátní ve svém vzhledu a chování. Je to jeden z nejpozoruhodnějších neotropických papoušků. Přesto všechno je stále velmi málo chován. Je to dáno především skutečností, že nebyl například ve srovnání s jinými druhy amazoňanů nikdy hojně dováženým artiklem. Já osobně již po mnoho let amazoňany vějířové chovám. Domestikovaní mladí ptáci jsou neodolatelní a patří k nejatraktivnějším papouškům. Jako mazlíčci nemají tito ptáci sobě rovného. Na druhou stranu ochočení dospělí samečci mohou být v hnízdní sezóně velmi nebezpeční vůči každému, kdo je dost hloupý na to, aby vstoupil do voliéry. V současnosti žiji na Kanárských ostrovech, které patří ke Španělsku, ale které mají geograficky blíže k africkému pobřeží. Klima je tu subtropické s vysokými teplotami po větší část roku a s extrémně nízkými dešťovými srážkami. Z chovatelského úhlu pohledu je velmi vhodné (nachází se zde známý Palmitos Park). Nízké denní teploty jsou zde po většinu roku neznámé.

Pyrura rovníkový

Autor: Ing. J. Nožička - Uherské Hradiště

Tento druh byl označen za ohrožený, s hrubým odhadem populace 2000 až 10 000 jedinců. P. orcesi se vyskytuje v úzkém pruhu o délce 100 km a šířce 5 - 10 km mlžného horského lesa ve výšce 600 - 1300 m v provincii Azuay a El Oro v jihozápadním Ekvádoru. Lesní plocha zde stále ubývá a stává se přerušovanou v důsledku kácení a chovu dobytka. Po míře odlesňování, 57% za desetiletí v období 50. - 80. letech minulého století, zůstalo pouze 4 % původního lesního porostu. Dnes je les omezen na nejméně přístupné svahy. V současnosti existuje pouze jedna chráněná lokalita, kde se P. orcesi vyskytuje – rezervace Buenaventura ve vlastnictví nadace Jocotoco se sídlem v Ekvádoru. Ta se zaměřuje na odkup půdy za účelem ochrany ptačích druhů v Latinské Americe. Rezervace leží blízko Piňas, malého města na úpatí And. Byla zřízena v lokalitě P. orcesi, aby byla chráněna životaschopná populace tohoto druhu. Rezervace původně zahrnovala asi 1000 ha mlžného horského lesa a opuštěných pastvin (20 - 30 %) ve výšce 500 - 800 m n.m., jedna oblast sahá až do 1100 m n.m. Primární les už zřejmě neexistuje, ačkoli několik starých stromů přetrvává a několik malých oblastí bylo uchráněno před kácením. Severní svah údolí byl zmapován pomocí GPS k určení dostupnosti biotopu. Území obklopující rezervaci je využíváno převážně k chovu dobytka.

Mé zkušenosti s chovem agapornise šedohlavého

Autor: RNDr. Jaromír Vachutka - Olomouc

Praktické zkušenosti o chovu a odchovu tohoto papouška uvádí L. Novák (Fauna 5/2003). Párek agapornisů získal z odchytu. Papoušci byli zpočátku velmi plašší. Chovatel je umístil do metrové klece na lodžii panelového bytu. Agapornisové vytvořili harmonický pár. Často se krmili i pářili. Chovatel jim do klece zavěsil budku, ve které se samice často zdržovala, ale ke snůšce nedošlo. L. Novák jim do budky dal hobliny a do klece vložil větve různých dřevin. Na podzim chovatel agapornise odchytil a přemístil je do bytu. V bytě byli umístěni do zavěšené klece, která měla rozměry 120 x 90 x 50 cm (d x v x š). V dané kleci došlo velmi brzy k hnízdění. Samice přijala ležatou budku, která má uvnitř přepážku. Nezajímala se o žádné předkládané větve různých stromů, ale vystýlku hnízda vytvořila z proužků listů rododendronu, které uštipovala a nanosila do budky.

Výstavy andulek v roce 2005

Autor: Milan Habrcetl - Kladno

Loňský rok byl pro mnohé chovatele ptactva přelomový. Ptáte-li se proč, je odpověď nasnadě. Šíření aviární influenzy –ptačí chřipky- totiž postihlo i ty, kteří si v duchu říkali, že „nám“ se to určitě vyhne. Mnoho zemí včetně České republiky muselo na vývoj nákazové situace reagovat, a tak opatření Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství postihlo i chovatele exotů v České republice a chovatelé andulek nebyli výjimkou. Přesto se uskutečnila většina plánovaných velkých výstav andulek v Evropě a v následující části vám přináším stručný přehled těch největších nebo těch nám nejbližších.

Na návšteve u chovateľa - RNDr. Marián Juráni, Bratislava

Autor: Pavel Forisch - Bratislava

Navštívil som dlhoročného chovateľa agapornisov, aby sme spolu zhodnotili našu spoločnú celoživotnú záľubu. Škoda, že sa nám rozpadol klub, ktorý svoju prácu začal s oduševnením. RNDr. Marián Juráni, CSc. však v chove mutačných agapornisov fischeri úspešne pokračuje a dosahuje stále lepšie výsledky. Jeho chlapčenské roky sa od naších veľmi nelíšili. Zaujímal sa o prírodu a všetko živé čo čo sa v nej nachádzalo. Pozorne vyhľadával vtačie hniezda a sledoval správanie ich „obyvateľov“. Trpezlivo čakal na každý ich úkon a obdivoval rýchle striedanie rodičov s donáškou potravy pre ich potomstvo. Veľká zvedavosť mu nedovolila, aby nenazrel do ich hniezda. Aj v jeho chlapčenskej izbe sa ocitlo niekoľko farebných „krasavcov“, stehlík, zvonohlík, zelienka, čížik či hýľ.

Novinky z LORO PARQUE

Autor: Matthias Reinschmidt - Loro Parque

Mládě ary Spixova (Cyanopsitta spixii) jen velmi pomalu otevírá oči čtrnáctý den po vyklubání z vejce a začíná poznávat a objevovat věci okolo sebe. Jeho matka, čtrnáctiletá samička ary Spixova z Loro Parque Fundación, překvapivě snesla jedno vejce 25. prosince 2005, tedy zcela mimo období hnízdění. Je to opravdu velmi neočekávaný vánoční dárek od jednoho z nejvzácnějších druhů papoušků, který je ve své domovské Brazílii od října 2000 oficiálně považován za ve volné přírodě vyhynulý druh a který lze zachovat pouze s přispěním programů pro odchov v zajetí. Toto vejce pochází od jediného aktivního páru chovaného v zoologických zahradách. Již od prvního dne samička vzorně seděla na vejci a už po týdnu bylo možné potvrdit, že vejce je oplozené.

Představujeme: Klub chovatelů zebřiček ČR se sídlem v Chrudimi

Autor: Ing. Miloslav Šobr - Chrudim

Chov výstavních zebřiček jsme organizovali v rámci Chrudimi, Dašic a Pardubic do roku 2001 ZO ČSCH Chrudim a i když jsme v naší činnosti měli podporu ZO, mohli jsme pořádat výstavy zebřiček společně s ostatními exoty, ale nemohli jsme si vytvářet finanční prostředky, které bychom použili pro chov a organizaci výstavních zebřiček. Proto jsme se rozhodli, že založíme klub, který by se zabýval chovem výstavních zebřiček, i když někteří členové zůstali členy ČSCH bez specializace. Dne 1.1. 2002 jsme založili Klub chovatelů zebřiček ČR se sídlem v Chrudimi. Klub jme nechali zaregistrovat u MV ČR a byly nám schváleny stanovy činnosti. V krátkosti bych Vás chtěl seznámit s úkoly, které jsme si dali do začátku naší činnosti.

Chováme farebné kanáriky (2)

Autor: Mgr. Michal Vojník - Michalovce

V decembri má chovateľ výstavníckú činnosť za sebou (ak nemá v úmysle vystavovať na Svetovom šampionáte). Môže si teda urobiť ucelený obraz o svojej doterajšej práci, prijať účinné opatrenia k predchádzajúcim chybám, ktorých sa dopustil, a tak sa ich vyvarovať v budúcej chovnej sezóne. Na základe dosiahnutých výsledkov na jednotlivých výstavách vyššieho typu (celoštátna, klubová, spolková) sa rozhodne chovateľ, resp. ho doporučí odborná komisia pre chov exotického vtáctva, na oboslanie Svetového šampionátu, ktorý sa každoročne koná v niektorej zo zúčastnených krajín, začlenených do C.O.M. Svetový šampionát sa spravidla uskutočňuje v mesiaci január až február. Účasť na ňom je pre chovateľa veľkou cťou a zodpovednosťou. V tomto čase sú kanáriky už dostatočne preperené aj z neskorších hniezd, chovateľ má preto väčšiu možnosť výberu jedincov. Na výstavu sa kanáriky posielajú odchované v tom istom roku, len vo výnimočnom prípade (čo musí byť vo výstavných podmienkach) sa vystavujú i starší jedinci.

Pásovník krátkoocasý a jeho problematická bílá mutace

Autor: František Kohlíček - Praha

Kdo se trochu zabývá drobnými exoty, jistě zná pásovníky krátkoocasé, i když jsou méně častými chovanci než pásovníci červenozobí. Tyto ptáky chovám již řadu let, a tak jsem chtěl svůj chov obohatit i o ptáky mutační, jako je tomu u červenozobých pásovníků. I když existuje mutace izabelová, hnědá a krémová (bílá), dosud se mi podařilo získat pouze krémovou (bílou), hnědou mutaci jsem jen jednou viděl na burze v Holandsku. Údajně již i u nás někdo chová mutaci izabelovou.

Chov astrilda rákosního v zahradní voliéře

Autor: Adam Kleina – Łeba

Jaro roku 2005 mělo být teplé, proto jsem se rozhodl umístit své astrildy rákosní do zahradní voliéry. Uvědomoval jsem si, že tito ptáci patří spíše k teplomilným a doma obývali osvětlené, teplé klece, proto jsem je přestěhoval ven teprve v polovině května. Musím zde zmínit tu skutečnost, že bydlím u moře, v oblasti s chladným klimatem, kde jaro přichází se značným zpožděním. Voliéra má rozměry 2 x 2 x 1 m (délka,výška, šířka). Abych ptáky ochránil před chladným mořským větrem a vrtochy počasí, voliéra je zastřešená a má ze tří stran plné stěny. Pouze východní strana má pletivo, zde ptáci mohli využívat ranní sluneční koupele. Voliéru jsem ozdobil rákosem, větvemi bezu, které však brzy ztratily listy, a v dubových sudech rostoucími trsy travin. Na stěně visela jedna hnízdní budka pro drobné exoty.

Šámy – chov a biologie (2)

Autor: Roman a Barbora Mieslerovi - ZOO Olomouc

Chov šám je možný i v menších klecích, kde se mohou i množit, lépe je ale použít voliérku o rozměrech 1 x 1 x 2 m. Samci krásně zpívají, a tak se samostatní často umisťují i do menších klecí na zpěv. Obzvláště v Malajsii a Singapuru se dokonce pořádají soutěže ve zpěvu šám a jejich chov se těší velké oblibě. Z tohoto důvodu tamější chovatelé preferují pouze určité poddruhy, a to především ty hlasově nadanější a agresivnější v období toku, neboť tito ptáci na soutěžích ve společnosti jiných šámů lépe zpívají. Je zajímavostí, že co se týče kvality a čistoty zpěvu, nejžádanější ptáci pocházeli z oblasti okolo thajsko-malajské hranice, např. na ostrově Penang byla většina šámů pochytána pro obchod. Není výjimkou, že vítězové pěveckých soutěží v Singapuru, kde je šáma považována za národního ptáka, jsou kupováni za částky přesahující 2 500 amerických dolarů.

Jak se mění podmínky pro život ptáků v průběhu posledních 60 let

Autor: Ing. Emil Moudrý - Uničov

V době, kdy jsem byl mladý, byly na vesnici v každém domku slepice a na jejich potravě se přiživovali vrabci. Bylo jich tudíž hodně. Téměř v každé chalupě byl chlév a v něm prase a koza. Mouchy, které tyto tvory stejně jako lidi obtěžovaly, byly redukovány vlaštovkami, kterým byly v chlévech na vhodných místech umísťovány destičky jako opora pro stavbu hnízda. Na většině domů byla postavena tyč s budkou pro špačky. Vesnice měly své pastviny a pastevce, který ráno a po obědě vodil krávy a kozy na pastvu. Na trusu těchto zvířat se nacházela spousta hmyzu, který konzumovali strnadi, skřivani, chocholouši a dosti často i dudkové.

Ostralka bělolící

Autor: Zdenek Bouda – Čistá

Že takovou kachničku neznáte? Ale znáte, je to obyčejná „bahamka“. Tedy obyčejná! Bahamky mají řadu pozoruhodných vlastností, které je řadily mezi jedny z nejoblíbenějších kachniček chovaných v domácích chovech. Poslední dobou jejich obliba upadá a trend doby směřuje k severským kachnám. Ty ale bude těžko chovat drobný příznivec vodní drůbeže s malým rybníčkem pro potěšení. Takže snad do budoucna - uvidíme. Areál rozšíření bahamek v přírodě je poměrně široký. Je vázán na výskyt jednotlivých poddruhů. Nominální rasa Anas bahamensis bahamensis se vyskytuje na Karibských ostrovech a v severovýchodní části Jižní Ameriky.

Veterinární poradna - Nemoci kanárů (1)

Autor: MVDr. Ľubica Nečasová - Praha

Na žádost chovatelů kanárů budu v tomto a několika následujících článcích popisovat nejčastější onemocnění běžně chovaných kanárů. S rozmachem chovatelství a s přibývajícím počtem chovaných barevných a postavových kanárů dochází k častějšímu výskytu různych zdravotních komplikací. Přešlechtění ptáci (často s použitím příbuzenské plemenitby) mají horší imunitní systém a onemocní častěji než „obyčejní“ kanáři. Také fakt, že hodně chovatelů drží ptáky celoročně ve vnitřních prostorách, přispívá k větší nemocnosti. Dále se v posledních letech stále více nakupuje v zahraničí, což je z chovatelského hlediska příznivé, ale s pohybem ptáků se zvyšuje pravděpodobnost zavlečení nemocí do našich chovů. V důsledku těchto skutečností je pro chovatele velmi důležité uvědomit si následující zásady:

Číslo 10/2017

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz