Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 02/2015

vyšlo v únoru

Poznatky o chovu rozely černohlavé v Austrálii

Jim van Reyk – Austrálie

Rozela černohlavá představuje v zajetí vzácnějšího zástupce rodu Platycercus. I přes vyšší pořizovací cenu a vyšší náročnost na chov však patří mezi velmi oblíbené obyvatele našich voliér. Jedná se o okouzlujícího a tichého papouška. Validita existence dvou poddruhů je v rámci odborné veřejnosti hojně diskutována. Nominátní forma rozela černohlavá (Platycercus venustus venustus) se vyskytuje v regionu Northern Territory, poddruh hilli najdeme spíše na západní hranici tohoto území.

Velikostí tento druh předčí pouze rozelu žlutolící (Platycercus icterotis), oproti ostatním rozelám vyskytujícím se v jižní a východní Austrálii se však jedná o poměrně malého papouška...

Papoušek rudobřichý a jeho chov

Martin Papač – Soběslav

Papoušek rudobřichý je jediným členem rodu Northiella. Původně byl zahrnut do rodu Psephotus, ale vzhledem k výrazné barevné, fyzické a povahové odlišnosti byl v roce 1994 ornitology a taxonomy Christidisem a Bolesem přeřazen do vlastního rodu. Přeřazení bylo zdůvodněno i tím, že při pohledu na papouška rudobřichého nenajdeme žádnou fenotypovou podobu u jiného druhu. Jedná se o středně velkého australského papouška. Samci měří mezi 28 – 35 cm, samičky 26 – 32 cm. Váha se pohybuje od 70 do 100 gramů. Velikost i váha jsou závislé na poddruhu a pohlaví. Pro tento rod je typická "chocholka", kterou ptáci vztyčují při rozrušení, toku apod.

Všechny poddruhy mají olivově šedou až hnědou vrchní část těla, prsa, krk a velkou část vlastního křídla. Čelo, líce a ramena jsou tmavě sytě modré. Podle formy existují rozdíly v podílu modré barvy v ocasních krycích perech...

Vzácné mutace papoušků (1) - mutace australských kakadu

Martin Papač – Soběslav

Následující řádky prezentují zajímavé a pro evropské chovatele méně známé či dokonce neznámé mutace. Některé jsme možná viděli u předních evropských chovatelů, nicméně ty zbylé jsou doslova raritní. Když chovatel mutací pohlédne na některého z těchto ptáků, jeho srdce radostí zaplesá. Je velká škoda, že část těchto krasavců žije pouze v Austrálii a že se k nám do Evropy tito ptáci možná nikdy nedostanou. Můžeme tedy jen doufat a věřit, že jednou nastane zlom a budou létat i v Evropě.

Kakadu růžoví jsou hojní jak v přírodě, tak v australských i evropských chovech. Pocházejí z Austrálie a byli uměle vysazeni i v Tasmánii. V přírodě existují dva poddruhy. Východní tmavší forma a západní, která je bledší s oranžovým nádechem. Kakadu růžový je velmi běžný i ve voliérách českých chovatelů. Nejběžnější mutací tohoto druhu je lutino, která se vyskytuje již několik let i v našich chovech...

Alexandr smaragdový a jeho chov

Z tuzemských a zahraničních zdrojů připravila redakce

Alexandr smaragdový je příjemný obyvatel voliér, ale pokud je někdo chce chovat, měl by si zjistit, jestli splňuje základní podmínky pro jejich chov. Především musí být k dispozici vyhřívaná odchovna pro zimní měsíce. Pokud tento problém vyřešíte, nestojí pořízení alexandrů v zásadě nic v cestě – až na to, že je problémem na tyto ptáky vůbec narazit. Kromě toho by měl mít člověk na paměti, že by si měl pořídit dva ptáky, kteří nejsou příliš blízce pokrevně spřízněni, což se jeví být asi největší překážkou.

Tito ptáci by měli být chováni v párech, jinak může docházet (především v období zahnízdění) k vzájemnému napadávání. Začátečníky bych od chovu alexandrů raději odradil, protože jejich odchov není zrovna jednoduchý a pořizovací cena je vysoká. Ke sbírání prvních zkušeností se možná jiné druhy alexandrů hodí lépe, zejména pak alexandr malý...

Ara žlutokrký ve volné přírodě

MVDr. Lubomír Palkovič – České Budějovice

Ara žlutokrký – Propyrrhura auricolis, Cassin 1853, patří do stejného rodu jako ara marakána (Propyrrhura maracana) a ara horský (Propyrrhura couloni). Je až 45 cm velký a váží asi 250 g. Jeho zbarvení je převážně tmavě zelené. Barva peří na hlavě v okolí krémově bílých nažin a v okolí očí je hnědočerná, na vrchní straně křídel modrá, na spodní olivově zelená, na kořeni ocasu cihlově červená a na jeho konci modrá. Nezaměnitelným znakem, podle kterého je ara žlutokrký pojmenován, je výrazný žlutý pruh na dvou třetinách krku vzadu. Oči dospělých ptáků jsou žlutooranžové, zobák černý s bílou špičkou na dolní části a nohy růžové.

Ara žlutokrký obývá typický biotop středu Jižní Ameriky. Oblast jeho výskytu se rozprostírá na hraničním území čtyř států – jihozápadní Brazílie, východní Bolívie, severní Paraguaye a severozápadní Argentiny. Jedná se o rozlehlé a z největší části rovinaté území, v jehož centru je bažinatý Pantanal a k němu přiléhající území...

Chůvička japonská – jiná než ostatní

MVDr. Hubert Zientek – Warszawa (PL)

O chůvičkách japonských anglicky nazvaných Bengalese Finch nebo Society Finch toho bylo napsáno už hodně. Zná je dobře snad každý příznivec ozdobných ptáků. V tomto článku mi jde o shrnutí těch nejdůležitějších informací, protože i když mnoho chovatelů tvrdí, že všechno o nich ví, často tomu tak není. Někdy se setkáváme s přímo nepochopitelnými názory, že jde o ptáky, které není radno chovat a jsou dobří výlučně pro začínající chovatele.

Podívejme se tedy na hrdinu našeho článku – na ptáka, který je dle mého soudu poněkud záhadný, netuctový a nedoceněný. Osobně jsem chůvičky nikdy nezradil a vždy jsem do svého chovu „propašoval” 1–2 páry. Jsou svou živelností osvěžením pro mé oči, a když odchovávají své potomky, dávají mi pocítit radost z odchovů ve chvílích, kdy selhávají jiní představitelé ptačí říše...

Odchovy snovačů Jacksonových

Petr Malinský – Křižanov

Tito ptáci jsou devátým druhem snovačů, které jsem odchoval. Celková délka těla činí 15 cm. Nevytvářejí poddruhy. Vyskytují se v jižním Súdánu, Ugandě, Keni, Rwandě, Burundi a střední Tanzanii. Početné hnízdní kolonie lze nalézt v okolí vod a močálů. Živí se semeny trav a obilí. V době hnízdění se živí velkým množstvím hmyzu. Snášejí 2 – 3 modrozelená vejce s rezavými tečkami (podobná vejcím textorů žlutých).

U nás tyto snovače chovala ZOO Praha a Dvůr Králové nad Labem, odchov však zaznamenán nebyl. Prvního samce jsem získal v roce 2012. Jednalo se o mladého ptáka, ještě ne zcela vybarveného. Nejprve se podobal textoru Fischerovu a snovači zahradnímu. Na jaře roku 2013 byl zcela vybarvený a již měl i červené oko. Teprve nyní jsem věděl, že mám samce snovače Jacksonova...

Astrildovci

Ladislav Žoha – Praha

Astrild,snovač či něco mezi tím? Tuto otázku si vědci kladou už dlouhou řádku let, ale stále na ni neexistuje jednoznačná odpověď. Jednou je řadí do čeledi snovačovitých (Ploceidae), jednou do čeledi astrildovitých (Estrildidae), jednou zase mají svou samostatnou čeleď. Snad už konečně své místo najdou. Momentálně probíhající revize za přispění nejnovějších metod (DNA) s velkou pravděpodobností tyto dva malé Afričany zařadí na konečné místo v taxonomickém systému.

Pokud budu vycházet z momentální situace, dva druhy astrildovců řadíme do podčeledi astrildovcovitých (Sporopipinae) a čeledi snovačovitých...


Amadiny Gouldovej – znáška (odoberanie vajíčok)

Marek Buranský – Nové Zámky

V minulých ročníkoch časopisu Nová EXOTA som zverejnil niekoľko článkov o chove amadín Gouldovej. Najmä v poslednom čase som sa venoval otázkam viac odborným, ktoré išli do hĺbky. Keďže medzi chovateľov pribúdajú aj chovatelia noví (nemusí to vždy znamenať, že mladí), rozhodol som sa napísať tento článok, ktorý poslúži najmä začiatočníkom.

Na mojej internetovej stránke www. gouldianfinches.eu som sa prednedávnom stretol s dotazom, z ktorého obsahu vyberám nasledovné: „Zakúpil som si po Vianociach párik amadín Gouldovej, ktoré majú k chovu splnené všetky podmienky, rodokmeň samičky nepoznám. V piatok ráno som našiel vajíčko, ktoré som odobral a zároveň aj vaječnú potravu. V sobotu som znova odobral vajíčko, v nedeľu ráno už nebolo čo odobrať...

Turako lesklohlavý (purpurový) a jeho chov

Tomasz Kuziemkowski – Toruń (PL)

Turako lesklohlavý se odlišuje od jiných turaků takřka naprostou absencí zelených per a robustnějším zobákem. Délka těla dospělého jedinci činí 45 cm, jeho hmotnost se pohybuje  od 200 do 300 gramů. Turako lesklohlavý nebo také purpurový, protože i tento název se používá, si v přírodě oblíbil souvislé lesní porosty a keře na pomezí se savanami východní Afriky.  Vyskytuje se do nadmořské výšky 1850 m. Turako lesklohlavý je ptákem živícím se do značné míry ovocem, ale nepohrdne ani pupeny  ovocných stromů.  Pozorovat ho v přírodě není snadné, neboť je to velmi živý pták. Lze ho sledovat v podstatě jen na základě zvuků, které vydává, když chce zdůraznit svou přítomnost nebo obavy. Stavba jeho nohou, které jsou krátké a silné, jakož  i drápků s ostrým zakončením, mu umožňuje se rychle pohybovat v korunách stromů, je jako obratná opička.  Okraje jeho křídel jsou zaoblené, což ho neřadí k dobrým letcům, ale dodává mu to rychlost a obratnost při pohybu v horních částech stromů, díky čemuž zvětšuje svou přirozenou pohyblivost.

Jak jsem již uvedl, turakové jsou ptáci, kteří takřka celý život tráví v korunách stromů, kde nacházejí přezrálé ovoce, z něhož získávají šťávu.  Na zemi nebo v otevřeném prostoru se takřka vůbec nepohybují...

Bažant vietnamský

Míla Stehlík – Benátky nad Jizerou

Tento krásný bažant byl objeven poměrně nedávno, a to v roce 1964 v provincii Ha Tinh (odtud i latinský název), podrobně popsán byl pak až v roce 1975 profesorem Vo Quy. Prvnízmínka o tomto taxonu v zajetí, je z roku 1990, kdy ZOO Hanoi získala šest v přírodě odchycených ptáků.  Byli to 4 kohouti a 2 slepičky lophura hatinhensis . Několik z těchto ptáků uhynulo. V roce 1991 ZOO Hanoi zakoupila další 2 slípky. A během dalších sedmi let bylo odchováno od 2 párů více než 40 mláďat. ZOO získala pro zvýšení nepříbuznosti své populace ještě několik dalších ptáků z odchytu v přírodě.

V roce 1996 byly dva páry z těchto odchovů poprvé z Vietnamu vyvezeny. Bylo to do Zooparku  Clères ve Francii. Zde se hned v následujícím roce podařil odchov.  Potomci těchto ptáků a dalších několika dovezených nyní tvoří veškerou populaci nacházející se v evropských chovech...

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz