Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 02/2014

vyšlo v únoru

Odchov eklekta různobarvého ve skupinovém chovu

Armin Brockner –Tenerife, Španělsko

Protože se jedná čistě o obyvatele lesů, čímž je problematické tyto ptáky sledovat, je toho o jejich přirozeném stylu života ve většině oblastí známo jen málo. Nicméně studie života ve volné přírodě z Austrálie (Heinesohn & Legge 2003) přinesly zarážející výsledky co do chování při hnízdění, které mohou být přeneseny i na ptáky chované v lidské péči.

Samičky eklekta různobarvého mají ve zvyku obývat své hnízdo po měsíce. Když se jich nachází v jednom stromě víc, je pravidlem, že je využitý více samičkami. Stejně tak více samečků krmí jednu samičku a taktéž se s ní páří...

Praktické poznatky z chovu amazoňana kubánského

Petr Střelec – Veselí nad Moravou

Amazoňana kubánského považuji za ideální variantu přechodu chovatele z chovu menších ptáků na chov větších druhů. Dostupná cena, nabídka i kvalita mnoha chovných párů tomu přispívají. Jedná se o ptáky dlouhověké, přestože se do chovu zapojují velmi brzy, mnohdy již třetím rokem. Už na první pohled se jedná o poměrně barevného amazoňana. Při protažení křídel nebo koupání se v dešti spatříme další paletu na první pohled skrytých barev, a to modrou barvu v nádherném lesku na křídlech či červenou a žlutou barvu v ocasních perech.

Při ochočení jsou amazoňané kubánští velmi dobrými společníky, nejsou extrémně hluční a nefixují se jen na jediného člena v rodině, jako je tomu např. u žaků...

Odchov neofémy modrohlavé opalinové mutace

Jiří Vojtěch – Číbuz

Celý příběh začal již v roce 2009, kdy jsem poprvé zaznamenal tuto novou mutaci z internetu a ze zakoupené knihy o mutacích neofém, která byla dostupná pouze v zahraničí v anglické verzi. Na první pohled jsem se do ní zamiloval. Dva roky jsem ji obdivoval z dostupných zdrojů, až jsem se rozhodl napsat chovateli, který ji, dle údajů, odchoval na světě jako první – Jeff van Esch.

Rozhodl jsem se s tímto předním evropským, ba světovým chovatelem komunikovat prostřednictvím e-mailu. Jeho vstřícnost a ochota mne mile překvapily. V roce 2011 jsem byl rozhodnut nastřádat finance a rozjet se k němu pro první nákup. Leč příroda byla proti. Odchovy, které jsem v tom roce měl a za ně získané peníze vložit do nové mutace vzaly za své. Do chovu se mi nešťastně vkradla choroba, která mne připravila o všechen odchov a velkou část chovných ptáků...

Chov a odchov agapornise růžohlavého

Tomáš Vaněk – Brno

Chovné zařízení pro mé agapornise růžohlavé sestává ze zahradního domku a z venkovní voliéry, která na něj bezprostředně navazuje. U domku se jedná o konstrukci z fošen se základnou 3 x 3 metry, které jsou k sehnání ve většině obchodů pro dům a zahradu. Vnitřní stěny, střechu a také podlahu jsem dobře tepelně izoloval. Na vnitřní stěny a střechu jsem použil čtyři centimetry silné tepelně izolační plotny z minerální vlny a na podlahu jsem použil šest centimetrů tlusté polystyrenové plotny. Na tuto tepelnou izolaci jsem položil ještě OSB plotny a podlahu jsem navíc i vydláždil. Doposud jsem nezaznamenal žádné poškození od zobáků, a abych odvedl pozornost ptáků od dřevěných částí, dostávají denně vrbové proutí.

Podlahu jsem pokryl hoblinami, které každý týden vyměňuji...

Návštěva u chovatele - Karel Šimon, Chotěboř

Jan Potůček & Jan Sojka

Karla Šimona znají čeští chovatelé především jako dovozce ptáků a dalších exotických zvířat. Do roku 2005, kdy Evropská unie zakázala importy z třetích zemí, patřil mezi největší dovozce v Evropě vůbec. Zvířata od něj mají prakticky všechny zoologické zahrady v České republice. Poslední léta se ale věnuje spíše chovu mutačních papoušků, především mníšků šedých. Nejnověji se mu ale daří také s černou mutací rozely pestré a jako první u nás odchoval modrou mutaci kakariki rudočelého.

Černá mutace rozely pestré u nás není příliš rozšířena. Vy jste si dovezl ptáky a poměrně brzy jste od nich odchoval mladé. Kolik jste si jich tenkrát dovezl?
Vzal jsem si pět párů na zkoušku a všechny mi zahnízdily, takže jsem za stejným chovatelem zajel znovu a dohodl se, že od něj odeberu všechny odchovy...

Okénko z cest: Výstava hmyzožravého a plodožravého ptactva – Oirschot 2013

Radek Nesvačil – Mladá Vožice

Koncem října už má většina z nás za sebou chovnou sezónu, a tak zbývá zase trošku volného času na výstavy, které k podzimu už neodmyslitelně patří. Největší letošní akcí byla Exotika v Lysé nad Labem. Díky problémům spojeným s modernizací výstaviště v Olomouci se letos nemohla uskutečnit Exota, a tak jsme se rozhodli využít této „mezery“ a vyrazit s kolegy z klubu do zahraničí na klubovou výstavu, kterou pořádal holandský spolek chovatelů Speciaalclub Insecten-en Vruchtenetende Vogels.

Holandský klub byl založen 24. dubna 1971 a je tedy o celých 42 let starší než náš spolek SCHHAPP, který v letošním roce oslavil své páté narozeniny...

Tipy pro chovatele: Vytápění voliér sálavými panely

Mgr. Jan Sojka – Horka nad Moravou

Při stavbě svých voliér mne tato problematika samozřejmě okamžitě pohltila. Člověk řeší, zda vytápět voliéry plynem, tuhými palivy či elektřinou. Zda zvolit klasické ústřední topení s radiátory nebo snad podlahové topení… Z jiné strany slyší názory, že stačí přímotopy na elektřinu… Zkrátka podnětů je celá řada a záleží jen a jen na konkrétním člověku, pro jakou variantu se rozhodne. Pochopitelně s ohledem na své ekonomické, ale mnohdy i technické podmínky.

Já jsem po dlouhé úvaze, listování v různých časopisech a surfování na internetu šel do jisté míry poněkud jinou cestou, nicméně praxe mi ukázala, že někdy je lépe nespoléhat se na „klasická“ řešení, ale zkusit „něco nového“.

Tím „novým“ byly sálavé panely, které jsem umístil na strop svého chovného zařízení. Panely je možné zavěsit také na stěny, ale v mém případě bylo praktičtější je umístit na strop...

Kruhoočka a ti druzí aneb chov drobných ptáků v botanické zahradě

Ladislav Žoha – Sázava

Píše se konec roku 2011 a v Botanické zahradě UK v Praze na Slupi řeší veliký problém. Jejich sbírka cykasů – mimochodem nejstarší v Evropě, zdejší rostliny jsou nejen nejstarší, ale i nejvyšší – je opětovně napadena rostlinnými škůdci, kteří vzácné rostliny zabalují do bílých lepkavých povlaků tak, že rostliny chřadnou a bez pomoci člověka hynou. Neustále se opakující chemické postřiky nejen přestávají fungovat, ale zamořují i půdu ve sklenících přes únosnou mez.

Je třeba nějaký spásný nápad. Ten přichází od jednoho soukromého chovatele a botanika nedaleko Prahy, který už několik let používá ve svých malých skleníčcích biologickou ochranu rostlin – v každém skleníku má vypuštěn pár kruhooček, která dokonale pěstované rostliny zbavují cizopasníků. Bude toto však fungovat i v prostředí obrovských skleníků botanické zahrady a kolik takových ptáčků bude potřeba?

ZEBŘIČKY

Petr Podpěra – Praha

Zebřička je jedním z nejznámějších exotických ptáků, s kterými se můžeme setkat v evropských klecích. V Evropě je známa opravdu dlouho. A to i v našich krajích. Víme bezpečně, že tito ptáci byli vystaveni na prvních výstavách v Praze v Měšťanské besedě, kde se   tyto výstavy konaly okolo roku 1880. Nebyly to sice výstavy exotických ptáků v dnešním slova smyslu, spíš bych je charakterizoval něco jako veletrh. Nebo něco, co se blíží  dnešním burzám. Dochovaly se totiž jejich katalogy a ptáci jsou uváděni vždy s prodejní cenou. Dnešní zebřička byla tehdy uváděna v mužském rodu jako zebříček.

Ačkoliv u mnoha druhů astrildovitých ptáků víme přesně, kdy se dostali živí do evropských klecí, právě u zebřiček to jasné není. Souvisí to především s dějinami objevování australského kontinentu...

Dominantní pastelová mutace u zebřiček pestrých (1)

Otakar Buldra – Bohumileč

Na výstavě zebřiček v Dašicích jsem byl přítomen diskusi chovatelů týkající se dědičnosti pastelové mutace. Objevil se tu jeden názor, že přes její název dominantní pastelová dominantní není, protože nejsou všechna odchovaná mláďata pastelová. Další názor zněl, že se jedná o mutaci, která má dva faktory, což je téměř správně. Někdo zastával teorii, že nikdo neví, jak to je doopravdy. Bavil jsem se s chovateli, kteří tuto mutaci chovají, a mám už i své vlastní odchované dominantní pastelové jedince. Jelikož jsem se v minulosti zabýval genetikou (hlavně při chovu neofémy modrohlavé), rozhodl jsem se napsat tento příspěvek.

Jedná se o mutaci s dědičností odborně nazývanou autosomálně dominantní. Týká se genů umístěných na nepohlavních chromozomech – autosomech...

Vlhovec červenohlavý v ZOO Zlín

Václav Štraub – Zlín

Vlhovci červenohlaví jsou v ZOO Zlín chováni od roku 2008, kdy byl přivezen první samec z Holandska. Dlouho se nedařilo tento druh dopárovat. V roce 2011 došlo k odchovu u jednoho českého chovatele, od kterého jsme získali dvě samice, od jiného chovatele jsme zakoupili druhého samce. Tím jsme v tomto roce sestavili dva páry.

Oba jsme umístili v pavilonu Yucatan, což je tropický skleník s faunou a florou ze stejnojmenného poloostrova. Jeden pár jsme umístili v chovném zázemí tropické haly do voliéry o velikosti 3 x 1,5 x 2 x 2,20 m (délka, výška, šířka) a zbylé dva ptáky jsme vypustili na volno do prostoru tropické haly. Zde žijí ve společnosti vlhovců žlutohřbetých, červenohřbetých, arassariů zlatolících, ostnáků, volavčíků, slunatců a trubačů agami...

Holub bažantí

MVDr. Lubomír Palkovič – České Budějovice

Holubi bažantí, podobně jako další impozantní velcí holubi – korunáči, obývají deštné pralesy na Nové Guineji a několika přilehlých ostrovech. V lidské péči patří k velmi vzácně chovaným druhům. V současné době díky mýcení primárních pralesů a změnám životního prostředí je zaznamenáván jejich výrazný úbytek v  přirozeném prostředí. Díky zákazu importů, vysoké obtížnosti chovu a naprosté výjimečnosti jejich odchovů výrazně klesají také jejich počty v chovatelských zařízeních. Holubi bažantí jsou tak dnes v evropských chovech raritou.

Holub bažantí je velký 45 až 50 cm a váží až 500 g. Má dlouhý laterálně zploštělý ocas. Dlouhé běháky jsou uzpůsobeny k pohybu na zemi. Jeho zbarvení je velmi pestré...

Veterinární poradna: Přeprava ptáků do a ze zahraničí

MVDr. Ľubica Nečasová – Praha

Vážení chovatelé, v minulém čísle jsme probrali úřední dokumenty, které je potřeba mít s sebou kvůli případné kontrole. Dnes se zaměříme na ubytování ptáků během přepravy. I to se může stát předmětem kontroly. Opět můžeme konstatovat, že jednotné požadavky na přepravky v rámci EU neexistují. Dokonce ani jednotlivé členské země nemají závazná pravidla pro velikost transportních boxů.

Obecně jsou ale respektovány požadavky IATA (Mezinárodní asociace leteckých dopravců). Proto doporučujeme při mezinárodní (i pozemní) přepravě používat přepravky, které vyhovují požadavkům IATA...

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz