Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 02/2010

vyšlo v únoru 2010

Lorikul žlutobradý a jeho chov

Autor: Ing. Tomáš Horyna – Liberec

Je to malý tichý papoušek s příjemnou povahou; zpívá melodickým, pisklavým tónem, speciálně večer. Zpočátku je velmi plachý, při vyrušení divoce poletuje. Později si pomalu na svého chovatele zvyká. Nově importovaní ptáci jsou velmi citliví a náchylní k houbovým onemocněním. Striktní hygiena je nezbytná, dokonce se doporučuje jemně je postřikovat vodou s rozpuštěným chinosolem (1 g na litr). Milují koupání, a tak je vhodné jim umístit nejlépe do vrchní části voliéry mělké misky s vodou. Lze je chovat ve společné voliéře ve více párech nebo v přítomnosti dalších lorikulů. Velmi rádi a často okusují dřevo. Proto je třeba jim pravidelně předkládat čerstvé, chemicky neošetřené větve a květy ze stromů, jako je např. borovice, vrba nebo černý bez. Jejich mízu si rádi vtírají do peří. Co se týče velikosti voliéry, Arndt udává rozměry 2 x 1 x 2 m (minimální délka se uvádí u jiných autorů 1,5 m) nebo velkou klec pro 1 až 2 páry. Je vhodné ji vysázet hustou vegetací. Na léto je výhodou venkovní výlet, ale po dobu zimního období nebo v případě deštivého a vlhkého počasí musejí mít ptáci možnost skrytí v uzavřeném chráněném prostoru.

Odchov ary zelenokrídlej

Autor: Tibor Marko – Zeleneč

Ary zelenokrídle mali znesené tri oplodnené vajcia. Samička spoľahlivo sedela. Na 26. deň sa vyliahlo mláďa z prvého zneseného vajca. Nakoľko na druhý deň zostala z vajca po vyliahnutom mláďati iba škrupina, rozhodol som sa, že dve zostávajúce vajcia odoberiem do liahne a pokúsim sa ich po vyliahnutí dochovať ručne. Druhé vajce už bolo naklované, tretie bolo prevalené asi 1 cm, ale škrupina nebola prasknutá. Priehlbinka bola vyplnená voskom. Mláďa z druhého vajca sa v liahni vyliahlo 14.6. 2009, dvadsať hodín po naklovaní. Po strávení žĺtka (asi 6 hodín) som mláďa začal kŕmiť dokŕmovacou zmesou NUTRI BIRD v pomere 1:6. Mláďa z tretieho prevaleného vajca sa vyliahlo po dvoch hodinách po naklovaní. Teplota v liahni bola 37,2 °C a vlhkosť 65%. Druhé mláďa strávilo vaječný žĺtok za 3 hodiny. Staršie mláďa stále pípalo, aj po nakŕmení. Keď som k nemu dal druhé mláďa pípanie prestalo a viac sa neopakovalo. Na 4. deň malo mláďa zmenený hlas. Po týždni som začal mláďatá kŕmiť každé 3 hodiny v pomere 1:2 a začali im prerastať vrchné zobáky. Od 10. dňa veku som prešiel na kŕmnu zmes ZU PREEM.

Aymarové rodu Psilopsiagon

Autor: Mgr. Jerzy Ćwik – Nowodworze k. Tarnowa (PL)

První aymarové šedoprsí se mnohem lépe aklimatizovali nežli jejich příbuzní aymarové citrónoví. Proto byl jejich výskyt v evropských chovech hojnější. První exempláře tohoto druhu se v Evropě objevily patrně teprve v roce 1959 a již v r. 1961 se podařil první úspěšný odchov. Bylo to v Dánsku, v chovu B. Stenstrupa. V následujících letech se objevily informace o dalších odchovech v jiných evropských zemích. Např. čeští chovatelé již v 60. letech získali první mláďata. Jde o chov L. Šálka a rok 1968. Tento chovatel ptáky držel ve voliéře s rozměry 3 x 1 x 2 m. Papoušci snesli šest vajíček v budce vyrobené z přirozeného kmene a po 54 – 60 dnech vyvedli šest mláďat. Nyní aymary šedoprsé chovají chovatelé M. Zemánek a V. Vlček, titíž, kteří jako první Češi odchovali aymary citrónové. Chovají oba druhy a pečují o ně stejně. Ve svém článku v Nové EXOTĚ č. 1/2003 tvrdí, že aymarové šedoprsí jsou ptáky žijícími „intenzivněji” nežli aymarové citrónoví, snadněji snášejí zásahy chovatele a mláďata se rychleji osamostatňují, lépe létají a mají lepší prostorovou orientaci.

Moje skúsenosti s chovom aymary citrónovej

Autor: Peter Adámok – Soblahov

Chcel by som sa s vami podeliť o moje skúsenosti s chovom aymár citrónových. Asi po dvojročnom chove aymár pruhovaných som sa rozhodol rozšíriť svoj chov aj o aymary citrónové. V máji roku 2007 som kúpil na burze v Přerove dvojročný pár aymár citrónových. Po dovoze domov som ich ubytoval v pivničnej miestnosti do klietky rozmerov 90 x 40 x 50 cm, ktorá je celodrôtená. Vzhľadom na to, že v miestnosti je nedostatok svetla som nainštaloval osvetlenie ktoré svieti od 6°° hod. ráno do 20°° hod. večer, kedy sa automaticky prepne na 25W žiarovku ktorá potom svieti celú noc. Teplota v miestnosti sa pohybuje okolo 17 ˚C a vlhkosť udržiavam na 55 %, v období hniezdenia ju zvyšujem na 90 %. Čo sa týka kŕmenia, všetky svoje aymary kŕmim zmesou DELI NATURE č. 68, ktorá obsahuje: lesknicu, ovos nahý, žlté, strieborné, japonské a červené proso, ľan, konope, niger, kardi, pohanku, pady ryžu. Túto zmes používam na kŕmenie i aymár citrónových.

Barvy a kresby andulek

Autor: Pavel Borovička – Praha

Na některých výstavách se setkávám s neúplnými názvy barev a kreseb ptáků. V katalogu je uvedeno: zebřička, kanár barevný, andulka výstavní. Toť vše. Když se ptám, proč není název úplný, dostanu odpověď: „ Takhle to přihlásili. To stačí. Tak si to určete sám“. Ale to je smutné! Smutné je, když na posuzovacím lístku u astrilda rákosního čtu jediné slovo: rákosník. Je tristní, když pták na soutěžní výstavě má dva kroužky. Dvojí identita je nepřípustná. Na speciálních klubových výstavách ale už je vše v pořádku. Díky vyspělým chovatelům. Nejlépe zpracovaný katalog mají tradičně andulkáři z KCHA. Díky ing. Vlasákovi je bezchybný. Bezchybné je třídění andulek do výstavních tříd a skupin podle barev. Jak tedy správně určit andulku? Zkusme to poznávat společně. Andulky řadíme do dvou základních skupin: řada zelená a řada modrá. Dále už jenom objevujeme, co pro nás zákonitost genetiky připravila. Vnímáme základní barvu, její tóny a odstíny, vícebarevnost, faktory tmavnutí, faktory zesvětlení.

Pracovní skupina malých papoušků

Autor: Jan Cvrček, Ladislav Žoha - KPEP

Vážení chovatelé a přátelé exotického ptactva, čtenáři Nové Exoty, čtyři měsíce uplynuly od doby, kdy jsem se svými kolegy v KPEP zakládal Pracovní skupinu pro udržení neofémy modrokřídlé v zajetí (PS NM KPEP). Měsíc poté, v říjnu loňského roku, vyšel v Nové EXOTĚ článek o těchto nádherných a zajímavých ptácích spolu s hlavními tezemi Pracovní skupiny. Odezva na článek a výzvu byla nečekaně velká a kladná. Další čtyři chovatelé se do projektu přidali, z toho jsou dva ze Slovenska, což mě nesmírně těší. Zatímco slovenským kolegům se podařilo dovézt další dva páry, u nás jsme objevili další dvě samice, uskutečnili první dva přesuny lichých jedinců, a tak jsme dali dohromady dvě menší skupiny, ze kterých by měly na jaře vzejít dva nové páry. Bohužel jsme ale o jednu samici také přišli. A co mě velice překvapilo a v to jsem ani nedoufal, bylo, že jsem se dozvěděl o osudu neofém modrokřídlých, které se u nás chovaly za minulého režimu. Bohužel se realita shoduje s tím, co se už dlouho tvrdilo – neofémy modrokřídlé byly rozprodány jako samci (jako samci bez ohledu na skutečné pohlaví) neofémy ozdobné a byly asimilovány s tímto druhem. Bylo by zajímavé vědět, kolik procent neofém ozdobných má v sobě krev neofémy modrokřídlé. Určitě by to nebylo malé číslo…

Okénko z cest: ETOSHA

Autor: MVDr. Lubomír Palkovič – České Budějovice

Etosha znamená v jazyce domorodců velké bílé místo nebo také místo suché vody. Solná pánev s rozlohou 4 800 km² je jádrem Národního parku Etoša. Park byl založen v roce 1907, v době, kdy byla Namíbie německou kolonií. Tehdy prozíravý guvernér Friedrich von Lindequist vyhlásil na 100 000 km² chráněnou rezervaci. Etoša se tak stala největším národním parkem na světě. Během trvání následného jihoafrického apartheidu bylo území rezervace postupně zredukováno až na současných 22 270 km² obehnaných tři metry vysokým elektrickým plotem, jehož délka je 1 700 km. Pánev Etoša je dnem původního jezera, které vzniklo před deseti milióny let, když jej napájela řeka Kunene směřující sem z území dnešní Angoly. Vlivem tektonických změn později řeka přesměrovala koryto do Atlantického oceánu a jezero začalo vysychat. Tak vznikla solná poušť, která je po většinu roku pokryta bílou krustou vyschlého slaného bahna.

Na návštěvě u chovatele: Prohlídka „ptačího” zázemí ZOO Praha

Autor: Adam Bura – DětmaroviceAdam Bura – Dětmarovice

Když jsem na začátku letošního roku zvažoval, který nový druh si pořídit do loni vybudovaných prostorných voliér, rozhodně jsem neměl na mysli drozdy černoprsé. Když se mi však na začátku léta dostala do rukou nabídka odchovů jednoho z našich členů – ZOO Praha, neváhal jsem a pro pár těchto krásných ptáků jsem se do Prahy vydal. Zde jsem se seznámil se zdejším kurátorem ptáků p. Antonínem Vaidlem a mimo jiné jsme hovořili o návštěvě našich členů v tomto zařízení. Uplynulo tedy pár měsíců a 17.10. konečně nastal termín naší návštěvy. Brzy ráno toho dne jsme již tradičně přijeli s Vojtou Čorbou k čerstvému „turakofilovi“ Zdeňku Gajdošovi, kde už čekal také Martin Hlásenský. Společně jsme tedy dorazili k bráně pražské zoo a ještě počkali na další členy. Účast nebyla veliká, ale alespoň jsme každý měli více prostoru pro dotazy. Nutno ovšem dodat, že ten, kdo nebyl, prohloupil. Přišel ještě kolega Nový, Jiroušek a manželé Menclovi. K bráně poté dorazil p. Vaidl a prohlídka mohla začít. Nejprve jsme se vydali k právě budovanému ptačímu “zázemí” ve spodní části zoo. Část (několik budov) je již dokončena a obsazena ptáky. Ve velké hale jedné z budov jsme v prostorných vnitřních voliérách viděli např. pár hadilovů písařů (Sagittarius serpentarius), krásného pelikána růžového (Pelecanus onocrotalus) nebo marabuy africké (Leptoptilos crumeniferus) a člunozobce africké (Balaeniceps rex).

Příprava zpěvných kanárů na chovnou sezónu

Autor: Miloslav Macán – Staňkov

Kanárům začnu kromě podávané směsi zrní přidávat od poloviny února naklíčenou řepku a naklíčenou pšenici. Ta obsahuje velké množství vitamínu E. Nejvíce vitamínu má při velikosti klíčků 5 mm. Dále podávám mrkev, jablko a sušenou vaječnou míchanici. Vystoupí-li teplota v místnosti nad 15 st. C, mohu podávat i míchanici čerstvou. Při podání čerstvé vaječné míchanice při teplotě nižší než 15 st. C mohou kanáři onemocnět střevním katarem. Samozřejmostí je mít v kleci zavěšenou sépiovou kost, rozdrcené převařené vaječné skořápky a minerální písek. Neméně důležitá je každodenní výměna čisté vody. Chovatelé, kteří přezimují samičky v teple, by měli začít s touto přípravou o něco dříve, protože neudrží samičky v klidu. Takové, které chtějí do páru, nelze déle zdržovat, aby nepodpeřily. V polovině měsíce března vychytám samičky z voliéry a zkontroluji jejich zdravotní stav.

Zebřička mramorová – barva očí

Autor: Ing. Ivan Hájek – Chrudim

Mramorová zebřička patří k nejatraktivnější mutaci. U nás je známější v šedé řadě, správně nazývaná mramorová šedá (ve starším názvosloví škrabošková). Na zahraničních výstavách je k vidění i mramorová hnědá, u nás nazývaná mramorová skořicová. Ta ale nemá tak výraznou kresbu jako šedá mramorka. Na některých našich výstavách jsem viděl samičky, které byly vystaveny jako skořicové, ale ty měly jen hnědé zebrování na ocase. Slzní čárka byla tmavá, jako je tomu u šedých. Proto také dostaly NU. Zebrování a slzní čárka musí mít stejnou barvu, tzn. světle hnědou. Já se ale v tomto článku chci věnovat mutaci mramorové šedé. Je mezi našimi chovateli hojně rozšířená a na výstavách je prezentována ve slušné kvalitě. Protože se chovem této mutace zabývám již více jak 15 let, chtěl bych se podělit o své zkušenosti. Jde hlavně o problematiku barvy očí a s ní související barvu a kresbu. Tímto se dostávám k problému červených a černých očí. On to vlastně ani problém není pro toho, kdo si pečlivě vede evidenci svého chovu.

Stračky

Autor: Petr Podpěra – Praha

Stračky jsou zpěvní ptáci z čeledi astrildovitých. Mnohokrát bylo již řečeno, že názvosloví ptáků má svá určitá pravidla, která ovšem platí v názvosloví vědeckém, jež v převážné míře používá pro pojmenování latinu. Tedy latinskou gramatiku, jednotlivá použitá jména mohou být pak jakéhokoliv původu. Pro národní jazyky tato pravidla neplatí, anebo neplatí beze zbytku. Systematikové se však snaží pravidla přenášet i na národní jazyky, takový tlak však nepozorujeme všude na světě ve stejné míře. Čeština je ale tomuto tlaku vytavena silně. Není to bez problémů, protože se zde vyžaduje z praktických důvodů co největší stálost pojmenování. Není vhodné jména příliš často měnit, což je ve vědeckém názvosloví u rodových jmen záležitost častá. Záleží to na použitém systému. Například stračky jsou v systému, který byl použit pro tzv. „Nové české názvosloví ptáků“, zařazeny do všeobjímajícího rodu Lonchura společně s panenkami a dalšími druhy ptáků, které v češtině nazýváme amadiny.

Špaček pagodový (černohlavý)

Autor: Tomasz Kuziemkowski – Toruń (PL)

Domovinou těchto špačků je Indie, Nepál, Cejlon a také Pákistán. Tamní přírodní poměry jim skýtají výtečné životní podmínky, jde především o zemědělství, zvláště pak kávové plantáže, plantáže cukrové třtiny, bavlny, rýžová nebo kukuřičná pole. Toto zemědělství se vyznačuje monokulturním způsobem obhospodařování – znamená to, že daná rostlina je pěstována na poli mnoho let. A právě v Indii je největší populace těchto inteligentních letců, což je způsobeno několika faktory. Na prvním místě je to již zmiňované zemědělství. Čili tradiční druhy rostlin a metody pěstování. Ptáci tu žijí rádi a bez nejmenšího strachu plundrují plantáže při vyhledávání drobného hmyzu. Dále – rozloha Indie 3,3 mil. km2 je neobyčejně příznivým činitelem, protože tímto se stala nejoptimálnějším místem (na celém světě) pro výskyt těchto špačků. Právě zde mají špačci pagodoví své ptačí Eldorádo. Není zanedbatelné, že kultura a náboženství lidí žijících v této oblasti se projevuje velkou láskou ke zvířatům, čili i ptákům. Je to dáno hinduismem. Všimněme si např. páva. Tento pták je v Indii národním ptačím symbolem. Další zvíře, které se zde těší ohromné úctě, je kráva. Jak si jistě pamatujeme z hodin zeměpisu, kráva je posvátná a Ind nikdy toto zvíře nezabije. Situace je dána právě náboženstvím, které věří v reinkarnaci, čili pouť duší. Ptáci ve svém přirozeném přírodním prostředí tráví hodně času v korunách listnatých stromů a zbytek času věnují pečlivému prozkoumávání země, aby uspokojili své potravní potřeby.

Křepelka čínská

Autor: Filip Starosta a Zdeněk Ledvinka - Praha

Křepela čínská byla dovezena do Evropy roku 1842. Lze ji bez problémů chovat v pokojové nebo zahradní voliéře i v kleci. Nejlépe se však cítí na dně voliéry osázené zelení, kde můžou ptáci hrabat a mají možnost úkrytu. Křepelky jsou monogamní a chovají se proto vždy v páru. Mohou se chovat ve společnosti pěnkavovitých nebo astrildovitých pěvců, měkkozobých nebo neagresivních druhů papoušků. Nelze s nimi chovat jiné druhy křepelek nebo křepelů a nedoporučuje se ani chovat je ve společnosti bažantů. Tyto křepelky žijí ve voliéře zásadně na jejím dně, kde i nocují. Většinu dne tráví pohybem po celém prostoru zařízení a snaží se v zemi nalézt potravu, popř. hmyz. Jako všichni hrabaví se ani tyto křepelky nekoupají, ale peří ošetřují popelením v písku a suché půdě. Chovné zařízení musí mít velmi jemné pletivo s malými oky nebo musí mít všechny strany voliéry chráněny do výšky 60 – 100 cm plastovou nebo plechovou stěnou, protože kuřata těchto křepelek prolézají i přes jemné králičí pletivo o průměru ok 1 cm.

Veterinární poradna: Syndrom dilatace předžaludku

Autor: MVDr. Ľubica Nečasová – Praha

Anglicky Proventricular dilatation disease (PDD) – nemoc poprvé popsána u arů dovezených do USA a Německa v 70. letech minulého století. Další názvy pro tuto nemoc: Macaw wasting disease (nemoc hubnutí arů), neuropatická ganglioneuritis, lymfoplazmatická ganglioneuritis, infiltrativní splanchnická neuropatie, encefalomyelitida papoušků. Nemoc byla diagnostikována u více než 50 druhů ptáků. Původce této nemoci zatím nebyl definitivně identifikován. V minulosti se spekulovalo o několika virech. Nemoc se často vyskytuje sporadicky, jindy má charakter rychle se šířící infekce. Inkubační doba může trvat až 10 let. V případě akutního propuknutí je však mnohem kratší. Nemoc byla diagnostikována u ptáků od stáří 10 týdnů až po 49 let. Klinické příznaky jsou způsobeny postupným zničením nervové tkáně trávicí soustavy (žláznatý a svalnatý žaludek, části tenkého střeva), centrální a periferní nervové soustavy. Dochází k poruše vyprazdňování žaludků a střev, zhoršení trávení a hubnutí ptáků.

Číslo 05/2017

vyšlo v květnu

Videoreportáže »

Aktuality

18.12.2016

KNIŽNÍ NOVINKA

Průvodce chovem papoušků - kniha

23.11.2016

Dárkový certifikát

Dárkový certifikát

23.11.2016

Průvodce umělým odchovem ptáků

GouldianFinches.eu ARARAUNA.cz