Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 02/2007

vyšlo v únoru 2007

První amazónka bělobřichého východního v ČR

Autor: MVDr. Vít Kučerňák – Stropěšín

V roce 2004 jsem do svého chovu získal pár amazónků bělobřichých východních, kteří se od nominátní formy liší tím, že mají holenní peří zelené, tzv.zelené punčošky či kalhotky. Po vypuštění do voliéry, kde vnitřní i venkovní rozměry činí 250 x 110 x 200 (d, š, v), jsem jim do vnitřní části ubikace umístil do horního rohu budku o rozměrech 25 x 25 x 40 (d, š, v) s otvorem 7 cm. Budka byla na boku vybavena kontrol. dvířky. V této budce ptáci od začátku nocovali. Ubikace jsou v zimním období temperované na 2 - 6 °C, s řízeným osvětlením od 7 do 18 hodin. Vnitřní části voliér jsou odděleny pevnou stěnou. Papoušci jsou umístěni mezi amazoňany běločelými a amazónky černotemennými. Venkovní voliéry jsou odděleny dvojitým pletivem kvůli vzájemnému napadání či zraňování.

Alexandr růžový vousatý - chov a odchov

Autor: Mgr. Miloš Kaplan – Veliny

Tento papoušek patří mezi celkem osm poddruhů alexandra růžového. Přiznám se, že jsem nikdy jiný poddruh uvedeného alexandra neviděl, ale podle údajů LORO PARQUE chovají na Tenerife i jiné poddruhy. Podle p. Vašíčka se vyskytuje v severní Indii, Nepálu, podhůří Himalájí, v Bangladéši, Barmě, Thajsku, Indočíně, a dokonce v Číně, takže areál jeho rozšíření je velmi rozsáhlý a ve své domovině je poměrně běžným druhem. Jeho zbarvení popisovat nebudu, je patrné z fotografií, pohlavní dimorfismus je velmi zřetelný. Samec alexandra zaujme většinu lidí i z nechovatelské veřejnosti pro své velmi elegantní zbarvení. Jejich uhlazené a málokdy načepýřené peří je obzvláště na přímém slunečním záření velmi efektní. To však neplatí u mláďat. Ta mají své specifické zbarvení, u obou pohlaví stejné. Pohlaví se tedy určuje velmi špatně. Zkušení chovatelé mají řadu fines, podle kterých poznají pohlaví u mláďat, ale v současné době je nejpřesnější buď endoskopie, nebo analýza pohlaví pomocí DNA.

Neoféma tyrkysová (1)

Autor: Mgr. Gerard Budzaj - Tomaszów Lubelski (PL)

Tento malý papoušek pocházející z východní Austrálie dosahuje velikosti cca 20 cm a váhy cca 40 g. Kromě ní do rodu Neophema náleží ještě 6 druhů ptáků podobné velikosti. Jeden z nich – neoféma Bourkova (Neophema bourkii) se od dalších liší natolik, že systematici sotva odolávají pokušení, aby z něj neučinili samostatný druh. Dominující barvou neofém tyrkysových je zeleň, dolní část těla je žlutavá, tvář a ramenní část křídla jsou tyrkysově modré. U samců se vyskytuje podélná tmavě červená skvrna na boku křídel. Barvy u samic jsou méně výrazné, nejsou tak zářivé jako u samců, rozsah modré barvy na hlavě je menší. Mladí ptáci jsou podobni samici, barvy jsou matné, jakoby vybledlejší. Mladé samičky lze v hnízdě rozpoznat podle jednotlivých červených pérek na křídlech. Dospělí ptáci získávají kompletní opeření kolem šestého měsíce života.

Kakadu havraní a jeho chov v Austrálii

Autor: Lloyd Marshall & Jiří Poláček – Brisbane, Austrálie

P. McGrath chová ptáky od roku 1989, kdy poprvé požádal o povolení k odchytu divokých ptáků pro následné vybudování programu pro odchov v zajetí. V roce 1992 začal budovat první voliéry na mango farmě mimo Darwin (hlavní město australského Severního Teritoria) Lloyd Marshall je chovatel ptáků a novinář v Západní Austrálii. Nyní na jeho farmě chová okolo 130 ptáků – 40 chovných párů, 35 mláďat a kolem 15 nespárovaných ptáků. Kakadu havraní chová v 60 voliérách – 7 x 2,4 x 3 m a dále pak v roštových voliérách zavěšených 1 m nad zemí chovné o rozměrech 7 x 4 x 2 m. Na plný úvazek je u něj zaměstnán i jeden ošetřovatel. Kakadu havraní vyžaduje dle P. McGratha minimální pozornost a v podstatě si vystačí sami. Voliéry by měly být prostorné, nicméně měli bychom se vyvarovat dřevěným rámům a stěnám, protože kakadu rádi okusují dřevo. Uměle odchovaní ptáci jsou velmi příchylní, hrají si se vším a oštipují vše, co jim přijde pod zobáček.

Mé zkušenosti s chovem korel

Autor: Ondrej Végh – Ožďany

Tímto textem bych chtěl reagovat na článek s názvem „Bělohlavé korely a jejich chov“ uvedený v Nové EXOTĚ č. 1 z roku 2006. Korely chovám téměř čtyřicet let, samozřejmě hovořím o šedých korelách. Barevné - mutační korely jsem poprvé uviděl během základní vojenské služby v roce 1976 u chovatele pana Stanka v Bohušovcích nad Ohří v ČR. V té době však byly pro vojáka drahé. V průběhu několika let cena korel prudce klesla. V roce 1980 jsem už vlastnil korely bílé, perlové i strakaté. První dva samce korel bělohlavých jsem koupil u pana Ježdíka na podzim roku 1990. Na jaře roku 1991 jsem od pana Ježdíka koupil ještě dvě samice. V tomtéž roce jsem odchoval od páru 1,0 skořicová bělohlavá a 0,1 skořicová perla bělohlavá jedno mládě, které bylo albino. Toho roku se mi už víc mláďat nepodařilo odchovat.

Návštěva u chovatele – Štěpán Šesták, Popovice

Autor: Ing. Josef Nožička – Uherské Hradiště

Většina chovatelů jistě zná jeho usměvavou tvář z burz po celé ČR. Pokud ne, tak to byly určitě jeho okaté dcery, které přitáhly oči chovatelů ze všech koutů republiky. Potkáváme je u jejich stánků s krmivy a kroužky. Již dávno jsme přátelé, bydlíme kousek od sebe, a tak jsem za Štěpánem několikrát zajel a některé ptáky z jeho chovu vyfotografoval. Při každé návštěvě mě oblaží úžasná domácí atmosféra, především Štěpánova příjemná manželka Zdeňka a dvě nádherné dcery Romana a Petra. Štěpán bydlí v malé vesničce Popovice poblíž Uherského Hradiště. Chovatelské zařízení má v přestavěném malém domku na konci zahrady a řady voliér zabírají prostor prakticky celé zahrady. Má zde 45 větších voliér určených pro australské papoušky. V místnostech, které postupně rekonstruuje, má cca 60 klecí a menších vnitřních voliérek pro amazónky a amazoňany.

Novinky z Loro Parque

Autor: Dipl. biolog Matthias Reinschmidt – Teneriffe

Chovná sezona 2006 je u konce, proto překvapil zcela mimořádně pár papoušků, u kterého se letos se snůškou nepočítalo. Tricha orlí (Psittrichas fulgidus) snesl koncem října dvě vajíčka, která se při kontrole ukázala jako oplozená. Protože se tomuto páru v minulosti již dvakrát podařilo vajíčka ztratit, byla během odchovu poškozena nebo odumřela, rozhodli jsme se, že tentokrát je po asi 14 dnech přemístíme do inkubátoru. Zde se 24. listopadu první malý tricha orlí vylíhl. Vážil 19,2 gramů a byl velmi čilý. Nabízená potrava byla lačně přijímána. Již šestého dne po vylíhnutí se váha mláděte více než zdvojnásobila. Druhé vejce si dalo s vylíhnutím načas. Druhého dne poté, co se vylíhlo první, začalo také druhé mládě ve vajíčku pípat, ovšem skořápka ještě nebyla načatá. Tento stav trval ještě další dva dny. Mládě pípalo stále hlasitěji, ještě se ale nevylíhlo. Proto jsme se rozhodli, že mu poskytneme s líhnutím pomoc. Otevřeli jsme asi dvoumilimetrové kontrolní okénko na tupém konci vajíčka a dali jsme sem trošku tekutiny (Ringer-Lactat-Losung). Tento postup jsme ještě jednou zopakovali a mládě znatelně zesílilo.

Okénko z cest - Peru, opravdový ptačí ráj

Autor: Ing. Josef Nožička – Uherské Hradiště

Již léta organizuji zájezdy pro milovníky přírody, zejména papoušků. V minulých letech jsem tyto zájezdy plánoval především po evropských ptačích parcích, zoologických zahradách, případně i přírodních parcích. Před několika lety jsem se rozhodl, že zorganizuji výpravu za papoušky přímo do jejich domoviny. Papoušci ovšem žijí na mnoha kontinentech, a bylo tedy velmi těžké si vybrat. Nakonec jsem volil mezi Austrálií, Novou Guineou a Jižní Amerikou, kde žije papoušků nejvíce. Zvítězila Jižní Amerika – dětský sen všech milovníků přírody. Vždyť právě v Jižní Americe zůstaly zachovány největší plochy tropických pralesů a také zde žije nejvíce papoušků. Ovšem Jižní Amerika je obrovská a vybrat danou lokalitu bylo velmi těžké. Kontaktovali jsme partnery prakticky z celé Jižní a Střední Ameriky a postupně se výběr zúžil na tři země: Brazílii, Kostariku a Peru. Oslovili jsme mnoho partnerů s dotazem na papouščí lokality, zejména jsme pátrali po jílových březích, kde se slétají hejna papoušků. Nakonec jediná země, kde nám partneři garantovali návštěvu těchto jílových břehů, bylo Peru. Tímto byl cíl cesty jednoznačně určen.

Nastal čas hodnotit

Autor: Miroslav Jakabovič - Bruntál

Každý chovatel, a nejen kanárů, v současné době hodnotí uplynulou sezónu z hlediska množství odchovaných mláďat a v neposlední řadě i jejich kvalitu. Většina z nás ví, zda jsme odchovali kvalitní jednotlivce, ale někteří vyčkávají, jak jejich výsledky ohodnotí posuzovatelé na výstavách. Období výstav je pro mnohé chovatele svátečně očekávaným obdobím, ať už jako pro vystavovatele či pouze návštěvníky. Potkávají se zde dlouholetí přátelé, kteří mají stejné zájmy. Ve spleti návštěvníků diskutují, srovnávají, kritizují, hodnotí, nakupují a utvrzují si své dovednosti a myšlenky. V neposlední řadě si návštěvou těchto výstav porovnávají úroveň a kvalitu svých chovů. Přesto byly letošní výstavy, které jsem navštívil v Česku, ale i na Slovensku a v Polsku, slabší v počtu vystavených kanárů. Určitě se na tom podepsal předcházející rok, kdy byly zastaveny výstavy a svody ptactva z důvodu ptačí chřipky. Mnozí chovatelé z obavy, že se bude situace opakovat, rozprodali své odchovy v průběhu sezóny.

Speciální výstava zebřiček 2006

Autor: Ing. Ivan Hájek - Chrudim

Ve dnech 18. a 19.listopadu uspořádal Klub chovatelů zebřiček ČR tradiční prestižní výstavu zebřiček.Tato byla již pátá v řadě. Opět byla prezentována jako otevřený šampionát pro všechny příznivce těchto exotů, tedy nejen pro členy klubu. Konala se opět v Nemošicích u Pardubic v areálu fy Plemko s.r.o. Na výstavu se přihlásilo celkem 17 chovatelů z celé republiky, kteří přivezli 222 zebřiček v následujících mutacích: 39 šedých, 52 skořicových, 19 světlehřbetých, 30 mramorových, 7 isabel, 18 černolících, 6 vousatých, 1 černoprsou, 13 oranžovoprsých, 10 phaeo, 6 strak, 13 bílých a 8 ostatních. Ptáci byli rozděleni do jednotlivých tříd (samci a samice zvlášť) a po přísném a objektivním posouzení pana J. Piskory byli určeni vítězové tříd a z nich potom celkový vítěz.

PANENKY (2) - podrod Lonchura.

Autor: Petr Podpěra - Praha

V první části povídání o panenkách jsme si naznačili, že existují systémy, které dělí rod Lonchura na více rodů. V systému, který používá souhrnný rod Lonchura, pokud je propracován více do hloubky, by tyto jinde používané samostatné rody měly být zachovány jako podrody. V takovém případě nám systém poskytuje přinejmenším mnohem více informací a orientace. Ne všechny podrody však musejí být zachovány, protože někdy se řazení kříží a dřívější samostatný rod nebo podrod se tam jenom nevejde. To je třeba případ rodu/podrodu Uroloncha, který prostě odvál čas. V propracovaném systému by však i toto pojmenování mělo být uvedeno jako synonymum. Zmiňuji se o tom proto, že se to týká také naší dnešní části. Podrod Lonchura je jakousi kmenovou buňkou vše zahrnujícího rodu Lonchura, typovou částí. Lze říci, že právě toto jsou ptáci, které česky nazýváme panenkami. Jenže nic na světě nemůžeme brát doslova. I toto není zcela dokonalé. Někdo kdysi přišel s tímto názvem, vymyslel jméno takového rodu a zahrnul do něj příslušné druhy ptáků.

Odchov amadiny páskované ve společné voliéře

Autor: Jiří Král - Olomouc

Na podzim roku 2004 jsem zakoupil na burze v Přerově pár amadiny páskované, pocházející z dovozu. V lednu r. 2005 začala samička snášet vejce v kleci po zemi. Dal jsem ptákům budku, samička snesla šest vajec, ale nezasedla. Proto jsem je pustil do společné ubikace s ostatními ptáky. Okamžitě obsadili budku s kulatým vletovým otvorem a odchovali pět mladých. Byli to tři samci a dvě samičky. Po osamostatnění mláďat samička zasedla ve stejné budce znovu a pár odchoval čtyři mláďata – dva samce a dvě samičky. V červnu jsem vypustil všechny ptáky do společné venkovní voliéry o rozměrech 6 m x 3 m, výška 2 m. Do konce září zahnízdili třikrát. Do dnešního dne - konec roku 2006- odchovali 40 mláďat.

Chov a odchov křepela kalifornského

Autor: Adam Bura - Dětmarovice

Křepel kalifornský patří do řádu hrabavých (Galliformes) a čeledi křepelovití (Odonthophoridae), která čítá na 31 druhů (viz. tabulka). Všichni zástupci této čeledi obývají výlučně Nový svět – Severní, Střední a Jižní Ameriku a jsou zde jakousi obdobou křepelek a bažantů Starého světa. Ale například právě křepel kalifornský byl vysazen i v Evropě a místy zdomácněl (například Francie). Čeleď zahrnuje spíše menší ptáky zavalitého vzhledu, často pestře(kontrastně) zbarvené. Mají krátký krk, silné nohy a krátká křídla. Znak, který je nejvýrazněji odlišuje od bažantovitých (Phasianidae), kam byli původně řazeni, je vroubkovaný okraj silného, mírně zahnutého zobáku. Některé druhy mají na hlavě nápadnou chocholku. Zástupci této čeledi jsou ptáci většinou přísně monogamní. V době hnízdění samci obhajují teritorium, v mimo hnízdní době se shlukují do menších hejn. Živí se semeny, listy, pupeny, méně pak hmyzem a jinými bezobratlými živočichy.

Veterinární poradna - Zásady přípravy kanárů na chovatelskou sezónu

Autor: MVDr. Ľubica Nečasová – Praha

Směsi zrní běžně používané na krmení kanárů neposkytují dostatek živin potřebných v období rozmnožování. Spotřeba energie u kanárů v období reprodukce je až 9 x vyšší než spotřeba mimo toto období. U mláďat je tato spotřeba zhruba trojnásobkem spotřeby dospělých jedinců v klidovém období. Podobně je tomu i u jiných druhů ptáků. Navíc se v době tokání a odchovu mláďat zvyšují nároky na některé živiny – bílkoviny, uhlohydráty a tuky (zdroj energie). V přírodě slouží jako zdroj bílkovin hmyz a zdrojem energie jsou dozrávající semena a plody rostlin. Pro úspěšný průběh chovatelské sezóny potřebují ptáci nepřetržitý přísun kvalitního krmení s vysokým obsahem živin poskytujících energii. Tento požadavek splňují klíčená semena. Podávání směsi vyklíčených semen však s sebou nese určitá rizika – toto krmení je vhodným prostředím pro růst bakterií, kvasinek a plísní. Častou příčinou úhynu mláďat s plnými volaty v hnízdě je právě zkažené krmení.

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz