Nová EXOTA - Časopis pro všechny chovatele exotického ptactva

Číslo 01/2013

vyšlo v lednu

Neoféma Bourkova a její mutace

Martin Papač – Soběslav

V tomto článku chci popsat nejznámější mutace bourků. Neoféma Bourkova je zařazena do vlastního rodu Neopsephotus. Odborníci se shodli, že tento malý papoušek se liší od rodu Neophema jak ve zbarvení, tak v chování, a proto je zařazena ve vlastním rodu. Na první pohled není v přírodním zbarvení atraktivní, ale při pozorném zadívání si uvědomíme, že je to krásný malý papoušek.

V přírodě je rozšířena hlavně v jižní a střední Austrálii. Žije v pasteveckých oblastech, kde se živí především semeny trav. Přes den se za vysokých teplot ukrývá ve stínu křovin a stromů. Nejvíce aktivní je brzy ráno a pozdě večer, kdy shání potravu. Tato vlastnost jí zůstala a její zvýšenou aktivitu za šera můžeme pozorovat i v našich zeměpisných šířkách. V době hnízdění se ve své domovině ptáci pohybují v párech a mimo hnízdní sezónu se shlukují do malých skupin. Hnízdí ve vyhnilých kmenech a větvích, maximálně do výšky tří metrů nad zemí...

Mutace rozely Pennantovy (3)

Mgr. Robert P. Sobecki, Budzów – Budzów (PL)

Další skupinou barevných mutací rozely Pennantovy jsou mutace vázané na pohlaví a jejich kombinace. Z hlediska chovatelské praxe barevných mutací jde o mutace v chovu snazší, protože stačí mít samce dané mutace vázané na pohlaví nebo štěpitelného jedince. V prvním roce chovu, nezávisle na tom, s jakou samicí ho párujeme, můžeme očekávat odchovy mutačních samic. Díky této genetické vlastnosti se papoušci mutací vázaných na pohlaví rychle rozmnožují a vytváří relativně rychle početnou populaci...

Chov amazónka bělohlavého

Armin Brockner – Loro Parque Fundatión

V chovné stanici Loro Parque Fundación v La Vera na Teneriffe ošetřujeme a chováme tohoto velice příjemného papouška už ve druhé generaci. V následujícím textu bych se chtěl věnovat našim zkušenostem s jeho chovem.

U amazónka bělohlavého jsou obě pohlaví stejně zbarvena, základní barvou peří je zelená až olivová. Peří na čele a temeni je bílé až bledě narůžovělé. U některých exemplářů se může toto bledě narůžovělé peří vyskytovat i v oblasti lící, ostatní ptáci ho naopak vůbec nemají. Zbylé části hlavy stejně jako týl a krk mají hnědošedé a s bílostrakatým zbarvením. U našich ptáků byly zjištěny znatelné rozdíly, u některých exemplářů je zbarvení peří na týle téměř naprosto bílé. Hřbet a křídla jsou tmavě zelená, hrudník a břicho vínově červené. Zobák je barvy rohu a duhovka hnědá...

Růst mláďat a úspěšnost reprodukce papoušků patagonských

Juan Masello & Petra Quillfeldt – Brazílie

Papoušek patagonský je jeden z nejjižněji se vyskytujících papoušků v Jižní Americe. Má dlouhou délku života a jeho reprodukční strategie představuje geneticky i sociálně monogamní systém. Obecně známým faktem je, že tvoří velké kolonie v období hnízdění. K vyvedení mladých používají tito papoušci noru, kterou si sami vyhloubí v útesu. Dříve byl tento druh v Argentině velmi početný, spatřit jsme ho mohli na každém kroku, dnes ho nalezneme pouze místy. Úbytek populace je způsoben hlavně transformací krajiny, kterou dnes tvoří hlavně pole a jiné výdobytky lidské civilizace. Nemalý podíl na poklesu početnosti má samozřejmě také obchod se zvířaty.

Víme, že v Evropě je papoušek patagonský jeden z velmi oblíbených chovanců. Až doteď byly všechny informace o těchto ptácích dostupné především ze zastřelených exemplářů nebo chovanců v zajetí...

Chovatelství trochu jinak: Příspěvek k příčinnému porozumění úsilí chovatelů po tzv. raritách

Petr Zeman – Písek

Každý chovatel podobně jako pěstitel, sběratel či jiný „fanatik“ někdy nějak začínal. Nejdřív to byla možná první andulka či zebřička, k ní přibyl následně partner, aby jí nebylo smutno, a první páreček, základ budoucího chovu, a zrod chovatele byl na světě. Možná měl ten budoucí chovatel i nějakého známého, který už dřív propadl chovatelskému koníčku a přitáhl ho k této zálibě. Chovatelství zkrátka začíná s párkem obyčejných, snadno dostupných ptáčků.

A pak se dostaví první odchov. Někdy v té době se k chovateli nezřídka připojí i jeho manželka, kterou úplně dostane pohled na bezbranná mláďátka, jejichž vývoj sleduje mnohem bedlivěji než on. Když mláďata opustí budku, je jim najednou původně dost rozměrná klec malá. Ubikace, chcete-li chovné zařízení, se musí rozšířit. A tak se postaví první voliéra. V té době už došli tak daleko, že ptáčkům věnují celé srdce a už jim není pomoci...

Okénko z cest: ZOO v bývalém NDR (2)

Petr Bednář – Přelouč

Nakonec jsem si nechal ZOO Lipsko. Nachází se asi 10 min. chůze od hlavního železničního nádraží. Je to zahrada, která se z původních 3 hektarů při otevření 9. 6. 1878 rozrostla na dnešních skoro 30 hektarů. V zoo se neustále objevovaly nové ubikace pro zvířata. Z nich můžeme nalézt hned u vchodu např. 100 let starou budovu akvária, která byla několikrát modernizována. Roku 1913 byla rozšířena o část s terárii a na začátku 90. let 20. století o část s kruhovou nádrží pro mořské ryby v prvním patře a pěti nádržemi, které jsou osázeny dle jednotlivých tropických sladkovodních oblastí, v přízemí. Původně bylo horní patro využíváno příležitostně i jako planetárium.

Nedaleko od tohoto pavilonu je i výběh plameňáků, expozice tuleně bajkalského a další. Tuleň bajkalský je citlivý na přehřátí, a tak není při vyšších teplotách ve venkovním výběhu. Dále zde jsou zachovány např. budovy šelmince a opičárny postavené v letech 1900 – 1901. V současné době už začínají ale sloužit jiným účelům. V bývalém šelminci je výstava interaktivních pomůcek pro poznávání vztahu člověka a zvířat..

Korunáčci

Petr Podpěra – Praha

Korunáčci jsou malí jihoameričtí pěvci. Ve své domovině jsou běžnými druhy ptáků a bývali kdysi často dováženi i do Evropy. To je ovšem již opravdu dávno. Někdy na přelomu sedmdesátých let minulého století zakázala Brazílie po vzoru Austrálie vývoz ptáků odchycených v přírodě. Jorge Arnold, v té době šedá eminence kongresů C.O.M., zrušil svoji vývozní firmu a jihoamerické druhy ptáků, především papoušků, se přes noc staly zajímavým artiklem. Dříve to býval spíše brak. Také korunáčci. V současnosti se prý objevil u nás opět nějaký dovoz. Korunáčci jsou domovem i jinde než právě v Brazílii, proto předpokládám, že i tento dovoz bude pocházet z trochu jiného koutu světa.

O jihoamerických pěvcích toho víme jen pomálu a jen málo druhů se u nás chová a také odchovává. Nejznámější jsou asi ptáci rodu Tiaris, česky kubánky. Několik druhů kardinálů, vzhledově velmi atraktivních ptáků, se stalo v posledních letech chovatelsky atraktivní a odchovávají se...

Rýžovník šedý – pták pro začátečníky

MVDr. Hubert Zientek – Warszawa (PL)

Rýžovník šedý patří do čeledi astrildovitých (Estrildidae). Primárně žil v jihovýchodní Asii, zvláště na indonéských ostrovech Javě a Bali. Nicméně v mnoha oblastech světa došlo k jeho k úmyslnému nebo nahodilému rozšíření. Takže nyní jej lze potkat v Číně, Japonsku, Malajsku, v některých oblastech východní Afriky, na Sumatře, Borneu, Zanzibaru, Fidži, Molukách, Filipínách, Havaji, Floridě, jakož i v Austrálii a na Novém Zélandu. Tito ptáci žijí v početných skupinách nebo velkých hejnech, z nichž se v hnízdním období oddělují hnízdní páry. Obydlují především nížiny (otevřené prosvětlené lesy a jejich okraje zarostlé stromy a keři, savany, zemědělské oblasti, také zelené plochy kolem lidských bydlišť), ve výšce nad 1 000 m n. m. je lze potkat jen sporadicky. Během období dešťů, když jsou rýžová pole zalitá, se rýžovník živí různými semeny travin a stromů, ovocem a v menší míře i hmyzem.

Staví se primitivní hnízda pod krokvemi střech i v hustých keřích nebo v korunách stromů. Ptáci preferují hlavně palmy, kde si zakládají hnízda ve stočených listech, nebo k tomuto účelu využívají na nich rostoucí epifory. Nepohrdnou opuštěnými dutinami a norami, např. ve vápencových svazích...

Lutino amadiny Gouldovej

Marek Buranský – Nové Zámky

Chov amadín Gouldovej sa u nás, ale i v zahraničí dostáva do popredia záujmu chovateľov. Našťastie nastáva doba, kedy si chovatelia čoraz viac uvedomujú, že nie len množstvo, ale najmä kvalita vtákov je na prvom mieste. A tu nemyslím kvalitu len vo forme typu postavy či farby, ale o kvalite píšem v širšom kontexte, to znamená, že ak má byť vták kvalitný, musí nie len dobre vyzerať, ale musí mať zachované aj rodičovské pudy, to znamená, že musí byť schopný odchovať vlastné mláďatá. S tým je samozrejme spojená aj vysoká oplodnenosť znášok a nízka mortalita mláďat.

V Európe je dnes už pomerne ľahko k zakúpeniu lutino mutácia amadín Gouldovej. Je to mutácia, ktorá je síce stará niekoľko desiatok rokov, avšak ktorú sa podarilo stabilizovať len pred krátkym časom. V teoretickej časti tohto článkuvás oboznámim s genetickými a dedičnými úskaliami pri tomto chove...

Holub narůžovělý

Mgr. et Ing. Jerzy Ćwik – Tarnowiec (PL)

Ornitologové zabývající se systematikou holubů v posledních letech zmenšují počet druhů holubů patřících do rodu Columba. Nedělají to samozřejmě svévolně, vycházejí z různých výzkumů, z nichž ponejvíce jde o genetické výzkumy. Hrdina tohoto článku – holub narůžovělý – je také obětí tohoto jevu. Píši to samozřejmě žertovně, neboť když jsem ho poprvé spatřil, sám jsem se podivil, že patří do rodu Columba, protože svým vzhledem a chováním mnohem více připomínal holuby zelenokřídlé  anebo dokonce tamburinové). Je možné, že tento druh je spojovacím článkem mezi rodem Columba a rody Gallicolumba, Turtur a Chalcophaps a možná jen „proměnlivý” způsob života způsobil, že jsou si podobni. Myslím si, že důkladnější genetický výzkum přinese vysvětlení a jednoznačně holuba narůžovělého definitivně zařadí do daného taxonu.  Nyní je používání obou druhových názvů správné.

V rámci druhu Aplopelia larvata odlišujeme sedm poddruhů: hypoleuca, samiliyae, jacksoni, bronzina, simplex, principalis a nominátní podruh larvata...

Veterinární poradna: Zimní období v chovech exotických ptáků

MVDr. Jana Jirsová – Zábřeh na Moravě

Zimní období by se mohlo zdát jako čas zaslouženého odpočinku pro všechny chovatele. Ptáci nehnízdí, jsou ve svých zimovištích, nic moc se v chovu neděje a chovatel často ptáky ani moc nevídá, protože většinou poklízí ráno za tmy a večer zase za tmy. Právě proto, že mají ptáci klidové období a v podstatě se připravují na chovnou sezónu, by chovatelé neměli „zlenivět“.

Všichni víme, že většina problémů v chovech ptáků pramení z toho, že nejsme dostatečně schopni (nebo ochotni) napodobit přirozené podmínky pro daný druh. Námi nabízená strava nebude nikdy tak pestrá jako to, čím se ptáci živí ve své domovině, stále se ještě objevují nové a nové informace o potravních zvycích druhů, které jsou v zajetí chované i desítky let. Klece a voliéry samozřejmě nemohou nikdy nahradit volný prostor a možnost pohybu, kterou mají ptáci ve volné přírodě...

Číslo 11/2017

vyšlo v listopadu

Videoreportáže »

Aktuality

03.10.2017

Průvodce umělým odchovem ptáků


ARARAUNA.cz